Kniha Ester z pohledu Mordechaje

Tenkrát vydal král, a hlavně jeho rádce Haman, zákon, dle kterého nás třináctého adaru každý mohl klidně zabít jako zvíře na porážce. Začal jsem samozřejmě truchlit. Začal jsem si dělat starost o sestřenici, královnu. Myslím, že ještě pořád neví, co se děje. Poslala mi nějaké oblečení a dotaz, proč se chovám tak, jak se chovám. Takhle jsme si nějaký čas korespondovali, a protože myslím, že by vás to teď nezajímalo, shrnu to tak, že jsem shromáždil všechny Židy. Všichni se tři dny postili a ona poté šla za svým králem.
Dne, kdy měla být hostina, pořádaná královnou Ester, jsem zrovna hlídal v bráně. Právě kolem prošel Haman, ale mně to bylo jedno. Nezačal jsem se zbaběle poddávat jeho přáním, i když jsem za to mohl být pověšen.
Myslím, že šel kvůli tomu i ke králi, a teď už šel za mnou. Byl jsem si jist, že mi chce říct můj prohřešek, a že zítra budu zabit, ale místo toho mi přinesl koně, královské roucho a jiné pocty…

Matěj Knop, redaktor

březen 2015

Označeno