O záhadných očích, kapitola první

1. kapitola

Setkání s výtahem a dveřmi.

Bylo pochmurné ráno. Před školou leží mohutné  kamenné schody vedoucí k  velkým dubovým dveřím.
Zazvoním, školník s námahou bere za kliku. Usmál se a pustil mě dovnitř. Mířím od vrátnice přes řady skříněk k výtahu. Mačkám zašedlý knoflík. Po chvíli si to přiharaší pofidérní kabinka. Ven se vyvalí pár učitelů a učitelek s kyselými a přísnými obličeji. Nastoupím a volím patro. S napjetím sleduji ubíhající poschodí 1, 2, 3, 4, 5 a 6. Výtah se zastaví. Vystoupím a pokračuju úzkou chodbou doleva. Už jsou tady velké, kdysi bílé dveře se zlatým nápisem “Ředitelna”. Zaklepu, ze dveří se odrolí vrstva bílého laku. Nad klikou visí malá cedulka “NEKLEPAT”. Rychle si dám ruku za záda a až teď si všimnu omláceného zvonku vedle futra. Zazvoním, zevnitř se ozve protivný zvuk, následován bezbarvým hlasem. ,,Dále.” Vstoupím. ,,Pan Woman, že ano?“ Zeptá se na první pohled znuděná paní.

Barbora Kotmelová, redaktorka