Libeňský most: Poslední kubistický most světa

Libeňský most: cenný svědek kubistické architektury

Libeňský most je patnáctým mostem překlenující řeku Vltavu na území hlavního města Prahy. Libeňský most v době nynější spojuje Holešovice, bývalý, dnes již jen symbolicky zvaný Rohanský ostrov a Libeň. Vystaven byl v meziválečném období, za první republiky roku 1928, podle plánů architektů Pavla Janáka a Františka Mencla jako železobetonový most s architektonickými prvky pražského kubismu. Za doby Rakouska-Uherska totiž existovala mezi evropskými architekty ohledně mostů v městské zástavbě jedna vize: každý nově vybudovaný most by měl vyčnívat, neměl by se příliš podobat ostatním lávkám nebo mostům již vybudovaných. Tato myšlenka, i za první republiky, stále vězela v hlavách předních funkcionalistických architektů, kteří se tím pádem snažili o vytvoření funkčního provedení ale navdory svému přesvědčení (že to, co je funkční je i zároveň krásné) v případě Libeňského mostu hleděli i na jeho estetické zevření. Šlo tedy vyjma funkčnosti a značné rychlosti výstavby také o to, aby stavba splňovala urbanistická měřítka nastavená někdejší dobou (tj. styl). Valná část funkcionalistických architektů nacházela útočiště pro výzdobu svých staveb právě v kruzích kubismu.

libenskymost
Byl postaven v letech 1924–1928 a otevřen slavnostně 29. října k 10. výročí vzniku Československé republiky. Prostá betonová konstrukce v kubistickém slohu architektů Pavla Janáka výrazně lišila mostu Hlávkova například konzolovými schodišti, členěním pilířů či osvětlovacími stožáry.

V období normalizace v Československé socialistické republice se počítalo s tím, že se Libeňský most nechá strhnout, a postaví se nový a širší most po sovětském vzoru, který by mohl pojmout větší množství automobilů. Tehdejším komunistickým vedením Prahy bylo totiž plánováno, že bude vybudován vnitřní okruh Libeň-Holešovice, který by pokračoval od Hlávkova mostu. Později,  bývalý primátor Prahy Pavel Bém schválil developerský návrh na radikální přestavbu mostu roku 2002 po pražské povodni.  V důsledku těchto plánů padl most do takřka desolátního stavu – např. svislé dilatační spáry, které spojují oblouky mostu s pilíři, jenž se měli měnit pokaždé jednou za 20let, se nevyměnili (kupodivu) ani jednou – už na něj nesmějí vozidla nad 7,5 tun, a podle předpisů PID se na mostě nesmí setkat dvě tramvaje, a proto je rekonstrukce nutná.

Kulturní památkou?

Od nastoupení Adriany Krnáčové na pozici primátorky hlavního města Prahy, po přerušení kontraktu s developery o vybudování nového rozšířeného mostu, byly předloženy dva návrhy o budoucnosti mostu: Buďto most padne a bude vytvořen nový, či se onen stávající stane kulturní památkou, a bude rekonstruován. Náměstek primátorky hlavního města Prahy, Petr Dolínek, si proto nechal vytvořit nový posudek, který je v podstatě pouhou rešerší posudků předcházejících. To včas zaznamenal klub za starou Prahu, který vytvořil čtyři stěžejní body, proč by se měl Libeňský most zachovat a včlenit mezi nemovité památky.

Doporučujeme Vám shlédnout návrh v jeho původním rozsahu. (dostupné online)

9. května 1950 byl Libeňský most přejmenován na most Stalingradský

Zbořit most?

Největšími argumenty lobbistů v pražském zastupitelstvu, kteří se snažili prosadit demolici stávajícího mostu odkazovavši na vyhotovený posudek, jsou shrnuty do následujících bodů:

  • Současný Libeňský most nemá dostatečnou kapacitu na obsloužení Holešovic (popř. Libně), pokud se v budoucnosti zprovozní Blanka 2
  • Most je neopravitelný z hlediska stavitelského
  • Rekonstrukce by stála spoustu peněz, víc než nový most a demolice toho starého dohromady

Proto jsme zapátrali v archivech stránek magistrátu a dalších ověřených pramenech z městské knihovny, a našli jsme odpovědi na jednotlivé otázky.

Dá se most opravit?

Most je opravitelný. To vyplývá z posudku, který se zhotovil roku 2010 (dostupné online). Ironické na celé věci je, že potopa v roce 2002, byť narušila vizuální pozlátko mostu, tak stabilitě mostu velmi pomohla. Povrch betonu byl při povodni v roce 2002 vymyt vodou a patrně díky obsahu agresivních látek ve vodě byl povrch poměrně slušně očištěn.

Stačí most dnešní pražské dopravní situaci?

Kolem roku 2003 jezdilo přes Libeňský most kolem 20 000 vozidel denně, a ten samý rok se předpokládalo, že v roce 2010 (v letech kdy již nový rozšířený most měl být hotový), bude přes most projíždět kolem 28 000 vozidel denně. Podle posledních dat, které TSA (technická správa komunikací) v roce 2014 uvolnila, jezdí přes Libeňský most 17 200 vozidel denně. Intenzita provozu se tedy nezvyšovala, naopak stále klesá.

„Mostní stavitelství je dneska na tak vyspělý obor, že mostní stavitelství je dneska schopno opravit cokoliv, ale… musí v úvodu, být společenské zadání: „tento most chci zachovat za všech okolností“ ale to doposavad nezaznělo“.

– Jan Zemánek, technická správa komunikací Praha

12778698_194803090883452_7643395139692492113_o
Jakub Kuthan, šéfredaktor
12787060_1699801030277367_1572703010_o
Atur Efrati, zástupce šéfredaktora

 

 

2 thoughts on “Libeňský most: Poslední kubistický most světa

  1. Víte že pod částí Libeňského mostu je židovský hřbitov? To by redakci Jews News nemělo uniknout!

      -  
    1. Neuniklo jim to! V novém článku tam je!

        -  

Komentáře jsou uzavřeny.

%d blogerům se to líbí: