RECENZE: Praga picola – Miloš Urban

Praga picola

Jedna libeňská automobilka mezi dvěma světovými válkami.
Barrandovské terasy jsou v knize jen kulisou, nicméně podstatnou. Symbolizují zde život pražské smetánky. Miloš Urban téměř filmovým způsobem oživuje barrandovskou restauraci, její někdejší návštěvníky z filmové branže, bazén a zdatné plavkyně, i výhled na branickou skálu… Chcete se tam jít podívat a zjistit, zda ještě existuje skokanský můstek….
Pokud znáte knihy Miloše Urbana, zřejmě Pragou picolou budete překvapeni. Urban vycházel z deníků Bertolda Neumana, syna vlastníka libeňské továrny, který zemřel v roce 1992 ve Velké Británii, kam emigroval před nacismem. Urbanovi s prosbou, aby napsal knihu, deníky darovala Neumanova dcera.received_10153497726190924
Žádná detektivní zápletka, ale barvitě popsaný lidský příběh, s milostnými prvky a popisem prostředím jako jednou z podstatných vedlejších postav. Libeň, tak jak je představena v knize, už dne neexistuje. Podle některých staveb, např. libeňské synagogy, můžeme určit, kde se v knize zrovna pohybujeme. Stejně tak jsou rozpoznatelné karlínské ulice.
Celkově je Urbanův román příjemné, nenáročné čtení. Strachujete se o to, co jednotlivé osoby udělají, jak se rozhodnou, tajemný vrah nikde nečeká. A protože autorem knihy je Miloš Urban, otázka, zda skutečně nějaké paměti existovaly, není stále snadno uspokojivě zodpovězena.
Mimochodem, v průběhu čtení jsem se téměř začala zajímat o auta.

received_1701870063403797
Irena Poláková, iluminát

3 komentáře na „RECENZE: Praga picola – Miloš Urban“

Komentáře jsou uzavřeny.