Situace v britské politice

Situace v britské politice

Po loňských volbách do britského parlamentu zůstala vládnoucí stranou – pravicoví konzervativci. A to přesto, že z občanů kteří volili, získali konzervativci jen 37% hlasů. Přesto získali 51% křesel v dolní komoře parlamentu, což je většina, tedy de facto 100%. Toto je zatím největší rozdíl v historii. Logicky se tak často kladla otázka: jak se taková situace může přihodit? Mnoho debat se také vede o novém předsedovi levicových labouristů – o muži jménem Jeremy Corbyn. Velké výhry zaznamenali skotští nacionalisté (SNP), kteří získali 4,7% hlasů.  Jako typický příklad toho, jak se liší řešení problémů konzervativců od řešní labouristů lze dát momentální ‚ocelovou‘ krizi, kde kvůli levné oceli z Číny hrozí bankrot soukromé firmě Tata steel, která v jižním Walesu zaměstnává okolo 15 000 osob a prodělává okolo £1 000 000 000 za den. Levicoví labouristé navrhuji znárodnění, konzervativci se snaží přijít s jiným řešením a znárodnění podle nich nepřipadá v úvahu.

First Past The Post

Nejprve k velmi kontroverznímu britskému volebnímu systému nazvanému ‚first past the post‘ (doslova přeloženo jako první překonejte tyč). Systém v podstatě spočívá v mnoha místních volbách a z každé z těchto voleb vzejde jeden člen dolní komory parlamentu – v Británii nazýván MP (member of parlament). Ten má za úkol reprezentovat svůj volební okres, kterých je celkově 650. Zde ale nastává problém – když není zastupitel zvolen 100% většinou, tak je minimálně jeden hlas, který se zkrátka nepočítá – a vzhledem k tomu, že zastupitel většinou vítězí většinou, která se pohybuje okolo 50%, ne-li méně, tak se množství přehlížených hlasů rapidně zvyšuje. Alternativou je volební systém nazvaný ‚alternative vote‘ (doslova přeloženo alternativní volba), který spočívá v tom, že si občané mohou kandidáty na zastupitele seřadit na volebním lístku od nejoblíbenějšího po nejméně oblíbeného. Volba probíhá v několika kolech. V prvním kole se sčítají hlasy pro kandidáty, které lidé dali jako svou první možnost. Pokud v prvním kole někdo nezíská minimálně 50% většinu, pokračuje se do druhého kola (ve kterém se hlasy lidí, kteří volili pro kandidáta s nejmenším procentem voličů, rovnoměrně přenesou na dalšího kandidáta, kterého označili jako svou druhou možnost. Takto se pokračuje dokud někdo nezíská 50% většinu nebo nezůstane pouze jeden kandidát. Hlavní výhodou systému je skutečnost, že se největší množství občanů může dohodnout na pro ně nejpřijatelnějším zastupiteli. Výhoda oproti proporčnímu zastoupení je to, že se nemůžou strany s malým počtem voličů dostat do vládnoucí koalice – to se například stalo v České republice, kde strana KDU-ČSL získala pouhých 6.9% hlasů (a přesto se dostala do vládnoucí koalice. Oproti komunistům, kteří získali 14.9% hlasů a přesto zůstali v opozici).

corbyn-1400x788

Jeremy Corbyn

Dalším a také velmi kontroverzním tématem britské politiky je vůdce labouristů a vůdce opozice Jeremy Corbyn (narozen 26. května 1949). Byl zvolen do pozice čela strany 12. září 2015 po prohře labourisitů ve volbách do dolní komory parlamentu v Westminsteru. Do politiky vstoupil v roce 1983 jako zastupitel volebního okresu Islington North (tedy v severní části Londýna). Dolní komoru parlamentu od té doby neopustil. Důvodem pro to, že se o něm vede tolik debat je, že dokázal svými proslovy a levicovými názory oslovit statisíce mladých lidí napříč celou Británií. Jako typický příklad jeho působení a aktivismu je momentální ‚ocelová‘ krize, kde kvůli importu levné a nekvalitní oceli z Číny hrozí uzavření továrny indické společnosti Tata v jižním Walesu. Továrny, která zaměstnává přes 15 000 osob a je jednou z posledních v Británii vůbec. Vládnoucí konzervativci se snaží najít jiného vlastníka pro továrnu (případně zdražit ocel čínskou tak, aby jí ta britská mohla vůbec cenově konkurovat). Podle konzervativců nepřipadá znárodnění, jenž navrhují labouristé s Corbynem v čele vůbec v úvahu. Zatímco britský premiér David Cameron pronášel své proslovy ohledně ‚zajištění tarifu na čínskou ocel‘, Jeremy Corbyn už dávno byl v jižním Walesu, kde je shodou okolností většina volebních okresů labouristických. Mluvil s místními obyvateli a dělníky z továrny. Takový je Jeremy Corbyn.

2011-SNP-logo-BLK_on-yellow-1024x445

SNP

V neposlední řadě k skotským nacionalistům, kteří, jak jsem již zmiňoval, získali ve volbách do britského parlamentu 4,7% hlasů, což je vzhledem k tomu, že SNP má kandidáty pouze na území Skotska (a Skotsko se svými 5 000 000 obyvateli zastupuje pouhých 8% celkové britské populace) docela pěkně vysoké číslo. Toto číslo je o to více překvapující, když se vezme v potaz, že po porážce nacionalistů v referendu o setrvání ve Spojeném Království, kde 55% Skotů de facto volilo proti nacionalistům, nakonec získali ve volbách do skotského parlamentu více než polovinu těchto hlasů. Někteří lidé to dávali za vinu tomu, že se celkově liberálnímu Skotsku nejspíš nelíbilo znovuzvolení konzervativců. Proto volili nacionalisty. Premiér Cameron však nedávno prohlásil, že další referendum do konce roku 2020 nebude, což znamená, že do konce vládnutí této konzervativní vlády se Skotové referenda nejspíše nedočkají. A poté zde existuje také otázka, zda při případném zvolení labouristů v roce 2020 nebudou Skotové, kteří volili pro SNP, kvůli konzervativcům znovu volit proti nezávislosti.

Více v rozhovoru se skotskou premiérkou Nicolou Sturgeon. (DOSTUPNÉ ZDE)

alfie
Alfie Wills, redaktor

%d blogerům se to líbí: