Blízký daleký východ

Blízký daleký východ

Dne 11. března jsme se se třídou 3.O byli podívat na film Blízký daleký východ, který je součástí festivalu „Jeden svět“.

Celý film byl v ukrajinštině s českými titulky. Podle mě film nebyl nijak výjimečný ve své kategorii, i když musím přiznat, že bylo opravdu zajímavé, že se k natočení takového filmu nemusí chodit příliš daleko, třeba panu režisérovi Filipu Remundovi se stačilo zeptat jeho uklízečky.

Rozhodně ovšem nečekejte objektivní dokument vysvětlující průběh rusko-ukrajinského konfliktu. Objevují se tam pouze pohledy ukrajinských občanů, zasažených válkou.

Režisérova náklonost k ukrajincům je patrná z jeho vyjadřování, názorů i vlastně celého dokumentu. Výmluvný je příběh rodiny, kde jedna část žije na východě Ukrajiny a druhá v Kyjevě. Vzdálení příbuzní už se ani neschodnou o tom, co se vlastně v jejich zemi děje. Tvůrci filmu se při natáčení dostávají až za frontovou linii a dokumentují život obyvatel na územích ovládaných separatisty. Únava z vleklé války je patrná na všech stranách, ale otázka, kdy konflikt skončí, zůstává stále nezodpovězena.

Když jsem se ptala spolužáků, co si o filmu myslí, jejich odpovědi byly většinou stejné- film byl dobrý, ale až zdlouhavý. Často se zobrazovali scény, v nichž se pouze opakovali rodinné hádky ohledně průběhu války.

Když zvážím pozitivní i negativní reakce diváků, tak se objevovali spíše ty pozitivní.

Profile picture of Redakce

Anonymní terciánky, externisté

foto: Česká televize