Izraelská společnost, teror a antiizraelismus

Izraelská společnost, teror a antiizraelismus

V červenci tomu budou dva roky od konfliktu mezi pásmem Gaza a státem Izrael. Od konfliktu takzvané „operace Ochranné ostří“. Od té doby začal v Izraeli, obzvlášť pak v Jeruzalémě, neorganizovaný teror v nejrozšířenější podobě bodání izraelských občanů (zejména chasidů či vojáků Izraelských obranných sil). V posledních několika dnech ale byl Izrael svědkem organizovaných teroristických útoků. Tyto útoky spočívaly v sebevražedných atentátech v jeruzalémské MHD. Jak na to reaguje izraelská společnost?

Izrael a strach

Seděl jsem u stolu v restauraci v Tel Avivu, když jsem zaslechl tento úlomek z konverzace, jež vedli dva Izraelci: „V Jeruzalémě bouchl bus, dvacet něco zraněných, pár mrtvých.“ „Tyjo.“ Tím bylo téma uzavřené, větou a půl. Ukázalo mi to, jak se Izrael staví k ustavičnému teroru. Časem se tyto věci stanou obvyklostí, pouhou součástí každodenního života. Zatímco Evropa šílí nad útokem v Bruselu, Izrael lhostejně mává rukou nad smrtí v ulicích hlavního města. Zatímco celý svět aplikuje modrobíločervený filtr na profilových obrázcích svých účtů na Facebooku, aby vyjádřil svou lítost nad katastrofou v Paříži, málokdo se vyjádří k faktu, že třináctiletí Palestinci berou kuchyňské nože, aby zavraždili nevinné lidi. A když už dojde k tomu, že je Palestinec při či po útoku zabit, tak se mluví o tom, jak byl „nevinný chlapec zavražděn příslušníky armády apartheidového státu“.

Izrael a Teror

Po několika válkách, dvou povstáních a s třetím povstáním za dveřmi se Izrael k teroru staví jako k obvyklosti. Jako k něčemu, co není důvod k strachu. Jako k pouhé epizodě v ohnivé historii státu Izrael. To, že se musí občané schovávat do krytů, protože Hammás střílí rakety na civilní obyvatelstvo, berou dokonce i s humorem, čímž projevují, že nemají strach. Kdokoli, koho se v Izraeli zeptáte, zdalipak se bojí, řekne vám, že ne. Proč? Protože jak by se tu pak dalo žít? V neustálém strachu a paranoie? Jediné, co jde, je se strachu postavit, ukázat, že je židovský národ silný národ.
Někteří lidé však tuto stranu Izraele nevidí. Vidí vrahy, kteří v pásmu Gazy střílí děti a matky. Vidí vrahy, kteří utlačují nežidy. Někteří nazývají Izrael státem apartheidu. Někteří lidé dokonce odmítají uznat existenci státu Izrael a mluví o něm jako o Palestině. Tito lidé kritizují absolutně všechno, co se v Izraeli udělá, od zabití útočníka po vydání pop písně. Izrael a jeho občané jsou také oblíbeným terčem na sociálních sítích (převážně na sociální síti Facebook, kde je nespočet rasistických a antisionistických stránek, které rozesílají Izraelcům výhružné zprávy).
Izrael zažil mnoho válek. Mnoho jejich vojáků v těchto válkách padlo, ale přesto všechny tyto války vyhrál.

A toto jenom dokazuje, že je Izrael stejně tak silný, jako jeho občané. Nyní však musí čelit teroru, který se zhoršuje každým dnem. Kdoví, jestli se z celé situace vyvine Třetí intifáda. Ale pokud ano, Izrael a její obyvatelé budou muset být silnější , než kdy jindy.

Atur Efrati, zástupce šéfredaktora
Atur Efrati, redaktor