74 let od atentátu

Dnes je tomu 74 let od atentátu na SS-obergruppenführera a říšského protektora Protektorátu Čechy a Morava Reinharda Heydricha. Atentát byl odveden Janem Kubišem, Jozefem Gabčíkem a Josefem Valčíkem v Libni kolem jedenácté hodiny ranní.

Operace Anthropoid, jak byla akce nazvána, byl parašutický výsadek na území Protektorátu. Výsadek byl proveden 29. prosince v roce 1941, spolu s desany operací Silver A, Silver B a operace Out Distance, již se mimo jiné zúčastnil Karel Čurda.

Avšak František Moravec v knize Špion, jemuž nevěřili uvedl, že byl výsadek proveden až ke konci dubna 1942, se zdůvodněním, že se úmyslně čekalo, až skončí tuhá zima, jelikož parašutisté nedostali žádné úkrytové adresy, s nimiž nebyly dobré zkušenosti, a počítalo se s tím, že budou nuceni strávit nějaký čas v přírodě. Parašutisté přistáli v obci Nehvizdy. Z nich putovali do Plzně, a následně do Prahy.

Atentát

Dne 27. května 1942 oba příslušníci desantu Anthropoid společně s rtm. Valčíkem, příslušníkem desantu Silver A a npor. Opálkou z desantu Out Distance zaútočili na vozidlo zastupujícího říšského protektora R. Heydricha. V rozhodující chvíli sice selhal Gabčíkův samopal, ale Kubiš hodil na vozidlo nálož z upraveného protitankového granátu. Heydrich, který v rozporu s bezpečnostními předpisy nechal zastavit vozidlo (nemluvě o tom, že jel bez eskorty Waffen SS a že jel v kabrioletu), byl při výbuchu zraněn střepinou. Protektor byl dále převezen do nemocnice Na  Bulovce. V noci z 3. na 4. června upadl Heydrich do komatu a následovně zemřel kolem páté hodiny odpolední.

Kubiš si střelbou do vzduchu proklestil cestu vyděšeným davem přihlížejících zvědavců (převážně cestujících z tramvaje). Někteří z nich se ho pokusili chytit. Nasedl na kolo, a ač sám zraněn, ujel na záchytné místo ve Staré Libni.

Gabčík utíkal do kopce Kirchmayerovou třídou a pak zatočil doleva do dnešní Gabčíkovy ulice a tou běžel dolů. Dole, na křižovatce s dnešní ulicí Valčíkovou, se chtěl schovat v řeznictví. Bohužel pro něj byl majitel řeznictví Brauner stoupencem nacistů a spolupracovník gestapa, a tak vyběhl ven a přivolal řidiče Kleina, jenž vběhl do obchodu. Gabčík, nemaje jiný únik, vyrazil proti Kleinovi, kterého postřelil do nohy. Klein pak přikázal Braunerovi, aby Gabčíka pronásledoval, ten se ale pro svůj úkol nijak nenadchl a učinil pouze několik kroků. Gabčík mezitím zmizel v postranních uličkách.

Valčík po atentátu prchl přes Kobylisy do polí, vrátil se oklikou do města, procházel se chvíli po Václavském náměstí a nakonec odjel na Hanspaulku do Dejvic.

Důsledky

Atentát Adolfa Hitlera nesmírně rozzuřil, jelikož Heydrich patřil mezi jeho velké oblíbence.

27. května ve večerních hodinách byl Státním tajemníkem K. H. Frankem vyhlášen výjimečný stav nad celým územím protektorátu:

“V důsledku atentátu na zastupujícího říšského protektora SS-obergruppenführera Heydricha se ustanovuje toto:

Článek I.

Na podkladě paragrafu nařízení říšského protektora v Čechách a na Moravě o vyhlášení civilního výjimečného stavu ze dne 27. září 1941 se s okamžitou účinností vyhlašuje civilní výjimečný stav nad celým protektorátem Čechy a Morava.

Článek II.

Na podkladě paragrafu 2 výše uvedeného nařízení nařizuji: Kdo osoby, které měly účast na spáchání atentátu, přechovává anebo jim poskytuje pomoc, anebo maje vědomost o jejich osobě nebo o jejich pobytu neučiní žádné oznámení, bude zastřelen se svou rodinou.

Článek III.

Tento výnos nabývá platnosti oznámením v rozhlase.

V Praze 27. května 1942

— Říšský protektor v Čechách a na Moravě v zastoupení: K. H. Frank”

Dne 27. května vstoupil v platnost zákaz nočního vycházení. Na výsadkáře byla vypsána odměna milión říšských marek.

Již 28. května zahájili nacisté popravy pro schvalování atentátu na Heydricha a 29. září bylo zaznamenáno, že stanný soud odsoudil za tyto údajné zločiny 252 lidí. Jedním z nejznámějších míst poprav se stala kobyliská střelnice. Odhaduje se, že v reakci na atentát, při tzv. heydrichiádě, nacisté zabili 2 tisíce lidí. Mimo jiné vypálili obce Lidice (10. června 1942) a Ležáky (24. června 1942). Zároveň atentát vzbudil ve světě takový ohlas, že na jeho základě byla Brity odvolána Mnichovská dohoda a byla přislíbena poválečná obnova Československa v jeho předmnichovských hranicích.

Zrada Karla Čurdy

Mezitím Karel Čurda z Out Distance uprchl za přítelkyní, se kterou měl dítě. Později strávil několik týdnů u rodičů v době, kdy v Praze Kubiš s Gabčíkem provedli atentát. Noviny po atentátu neustále zveřejňovaly nová jména popravených osob. Poté byly vypáleny Lidice (10. června). Čurdova matka se jej podle dosavadních svědectví snažila přimět k tomu, aby „něco“ udělal. Čurda přemýšlel – nemohl zradit kamarády. Přesto na úřadovnu gestapa v Kladně – v době, kdy gestapo už bylo z dosavadních nevýznamných výsledků pátrání zoufalé – dorazil Karel Čurda s prohlášením. Gestapo začalo okamžitě s výslechem, čímž byly potvrzeny výpovědi jiných zajatých parašutistů.

Karel Čurda prozradil vše. Kontaktní adresy i jména lidí, kteří skupinám pomáhali.

Tak se stalo, že rodina Moravcova (pozn. tato rodina Moravcova nemá nic společného s rodinou Františka Moravce), kde bylo neoficiální velitelství všech parašutistů, byla prozrazena. Marie Moravcová spáchala sebevraždu jedem před zraky svého syna, manžela a přítomných členů gestapa. Gestapo mučilo Vlastimila Moravce (syna paní Moravcové), který jim řekl, že parašutisté jsou schovaní v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Poslední boj

Zbylí parašutisté se schovali v kryptě v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde měli pronásledování přečkat. Avšak nepočítali se zradou Čurdy, a tak ve čtvrtou hodinu ranní 18. června již 800 bojovníků jednotky Waffen-SS již kostel oblíčili.

Na hlídce byli v tuto dobu velitel parašutistů Adolf Opálka spolu s Janem Kubišem a Josefem Bublíkem, kteří se rozmístili na vyvýšeném kůru v kostele. Po několika minutách proniklo do budovy gestapo, se kterým začali tři parašutisté vést přestřelku. Boj trval přes dvě hodiny. Odpor obránců byl zlomen poté, co jim došlo střelivo a Němci se je snažili dostat pomocí ručních granátů. Opálka a Bublík, ač zraněni střepinami, ještě z posledních sil stačili spáchat sebevraždu kulkou do hlavy, i když Josef Bublík zemřel až při převozu do nemocnice. Kubiš, kterého nejvíce zranily střepiny granátů, také zemřel v sanitce.

Ostatní čtyři parašutisté poslouchali boj z krypty kostela. Byli to Jozef Gabčík, Jaroslav Švarc, Jan Hrubý a Josef Valčík. Němci házeli do krypty granáty slzného plynu, které obránci vyhazovali zpět. Následoval pokus parašutisty vyplavit, čemuž pomáhali přivolaní protektorátní hasiči. Parašutisté několikrát vystrčili hadice zpět na ulici a vedli palbu po vojácích. Při opakovaném pokusu o vyhození hasičských hadic ven, přišli zásahem jednoho z hasičů o žebřík, čímž také přišli o možnost hadice účelně odrážet. Němci mezitím prorazili do krypty další vchod v oblasti zazděného starého vchodu za pomoci výbušnin. Následovaly pokusy vojáků proniknout do krypty. Tyto pokusy byly odráženy. Jejich boj skončil nedostatkem munice. Stejně jako parašutisté v horní části kostela spáchali sebevraždu střelnou ranou do hlavy. Vzhledem k tomu, že totožnost většiny parašutistů nebyla německým úřadům známa, byl k identifikaci těl po akci přizván zrádce Karel Čurda.

Samotnou událost po více jak 60 let nepřipomínala vůbec žádná pamětní deska či pomník. Na památku činu českých a slovenských parašutistů byly jejich příjmeními pojmenovány některé okolní ulice. Památník Operace Anthropoid byl odhalen až 67 let od události.

Atur Efrati, zástupce šéfredaktora
Atur Efrati, redaktor