Krajské volby 2016

Kdo vyhrál.

Ústy Petra Fialy: „ODS je znovu hegemon mezi pravicovými stranami,“ raduje se strana. Přesto ztratili přes 20 mandátů. TOP 09 vnímá výsledky voleb těžce. Podle předsedy strany Miroslava Kalouska jsou výsledky neúspěchem, ne-li debaklem. TOP 09 si ale obhájila svých 19 mandátů. K povšimnutí se nám naskýtá zářný příklad odlišné mentality předních pravicových stran.

Účast

Pro začátek není na škodu si procenta převést na voliče. V krajských volbách hlasovalo okolo 34% zaregistrovaných voličů. Podle ČSÚ je v současné době zaregistrováno přes 8 milionů voličů. Až příliš jednoduchým výpočtem se dá odhadnout, že k volebním urnám šlo něco okolo dvou milionů lidí. To je alarmující zpráva. Do jisté míry více alarmující než samotné výsledky voleb. Zde je ale potřeba nezapomínat na fakt, že v krajských volbách nevolí Praha. Praha, ve které jsou procenta volební účasti v porovnání se zbytkem ČR velice vysoké. S nutnou dávkou nadsazenosti by se dalo i tvrdit, že kdyby v krajských volbách volila i Praha, tak třetina všech hlasů bude pocházet právě z hlavního města. Smutné je, že tato pochlebovačná myšlenka není zas tak daleko realitě. I přes tuto tezi ale zůstává faktem skutečnost, že 35% účast ve volbách je výsměch. Výsměch každému voliči, který bere svůj hlas vážně a přistupuje k němu s přiměřenou zodpovědností. Takovéhoto voliče musí absolutní nezájem, 70% registrovaných voličů o podílení se na správě obce, nejen zneklidňovat, ale i znechucovat. Na druhou stranu, kdyby k volbám tito voliči šli a ledabyle a bez uvážení by svůj hlas propůjčili straně, kterou by si vybrali způsobem „zavřít oči a nahodilým pohybem prstu na volebním lístku vybrat“, nebylo by to o moc lepší. Možná je tedy i dobře, že tito lidé k volbám nešli. Kdyby těch 70 % lidí, kteří neprojevují zájem o to, kam se naše republika bude ubírat, přišlo, bůhví koho by nakonec volili. Nám nezbývá nic jiného, než se pokoušet vyburcovat nadšení nevoličů pro volby, přesvědčit je o důležitosti každého ze svých rozhodnutí a přinejlepším přiživit jejich zájem o sebe sama a okolí, ve kterém žijí. I zde ale pořád platí „nebuďte a nezburcujte lásku, dokud nebude chtít sama“.

Koalice Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů

14606360_552938334909113_255953446444704774_nSvoboda a přímá demokracie? To zní jako oxymóron! Ano, největším překvapením těchto voleb byla koalice SPD a SPO, která získala okolo 5 % hlasů. Početnější zastoupení koalice SPD a SPO bychom mohli úspěšně najít například v Jihomoravském kraji nebo v kraji Ústeckém. Proč ale „výhra“ koalice SPD a SPO zaskočila většinu politologů? Vždyť kdybychom se jen krátce projeli přes vysočinský region, uviděli bychom zástupy pevně rozhodnutých davů, jak současně na svůj ztrouchnivělý plot připevňují plakát s jásajícím Okamurou. Pravděpodobnou možností, proč nikdo nečekal rychlý vzestup SPD a SPO, zůstává, že se předpokládalo, že sympatizanty této koalice v jednu chvíli začne poněkud jednolitá a monotónní rétorika stran unavovat. Strašit hordami uprchlíků, odkazovat na pochybné německé zdroje (srovnatelné s našimi Parlamentními listy) a nadávat nad nepružnou vládou “mainstreamových” stran nejde do nekonečna. Nebo jde?

Vítězná hesla

556574-top_foto1-udy3n
“silou rozumu”

Další zajímavou kapitolou letošních krajských voleb jsou kampaně. Pozoruhodné jsou v první řadě klíčová hesla stran, u kterých se předpokládal buďto dramatický vzestup nebo pichlavý pád. Nyní mám na mysli hnutí ANO a ODS (hnutí Nevím nešťastně zanevřelo nad všemi průzkumy, pozn. red.). I ANO i ODS by se daly považovat za vítěze voleb. Ať už je to hnutí ANO, které získalo přes 20% hlasů (i když je to historicky nejnižší zaznamenané procento hlasů u vítězné strany. Tím pádem nebude těžké vytvořit koalice směrované proti hnutí), tak i ODS, u již se předpokládalo, že nezíská ani 20 mandátů. Jakou taktiku na voliče obě dvě strany použily? “Zjednodušme to” a “prostě to zařídíme”, jednoduché fráze signalizující prostou kampaň. Slova, která dávají šetrným způsobem najevo, že se o řešení problémů nemusí starat občan, ale vše zařídí daná strana osamotě. Nejlépe takovým způsobem, aby se o tíze problémů nemusel volič zajímat. Tak aby občan nemusel být zatěžován těmito záležitostmi. Marně bychom hledali konkrétní odpověď v programu ANO na otázku “jak to teda zařídíte?”. U obou kampaní by se dalo usoudit, že zavládla dystopická situace, kdy se k volbám přistupuje tímto způsobem: “Omlouváme se, že zase obtěžujeme, ale končí nám funkční období, takže potřebujeme, abyste se zas zvedli a znovu nám to tam hodili. Fakt sry za otravování”. Je toto zdravý přístup k významné události jako jsou volby? A jsou volby pořád významnou událostí? Nebo se slova demokracie a svoboda stávají něčím, co už není know-how?

Jakub Kuthan, šéfredaktor
Jakub Kuthan, šéfredaktor

Veškerá statistícká data pochází od ČSÚ

Autor: Jakub Kuthan

Jakub Kuthan je student oktávy LŠ. V redakci školního časopisu je od jejího vzniku, tři roky byl šéfredaktorem Jew's News, nyní se stáhl do ústraní. Zabývá se editorskými pracemi a příležitostním přispíváním.