Austrálie a Oceánie 2/2

V článku publikovaném v květnu tohoto roku jsem mluvil převážně o Austrálii. O Novém Zélandu jsem se zmínil jen letmo. Tentokrát tedy konkrétněji o Novém Zélandu.

Největší město na Zélandu

Jak jsem již zmiňoval, přiletěli jsme do největšího města Nového Zélandu, které má podobný počet obyvatel jako Praha – a tím je Auckland. Až na to, že byl asi 5x menší, se Auckland nějak zásadně nelišil od Sydney. Také to bylo město, o kterém bych určitě neřekl, že je monotónní. Byl v něm vidět vliv asijské kultury (thajské, vietnamské, čínské restaurace na každém roku apod.).

Záliv ostrovů

Poté, jsem cestoval do oblasti, která se nazývá ‘Bay of Islands’, tedy česky ‘záliv ostrovů’, což je oblast na Novém Zélandu, která je známá pro velké množství ostrovů na pobřeží pevniny. Byla to oblast, do které byste cestovali pokud byste hledali místo, kam jet na dovolenou ‘k moři’. V létě je tam teplo (okolo 30 stupňů), a lidé jsou tomuto způsobu turistiky uzpůsobení. Je tam spoustu společností, kteří se na turisty zaměřují – já konkrétně jsem se vypravil na loď, která objížděla ostrovy s živým komentářem ohledně fauny, flory a kulturního dědictví této oblasti.

Queenstown alias královnino město

Po času stráveném v ‘Bay of Islands’ jsme odcestovali na jižní ostrov Nového Zélandu – konkrétně do města Queenstown. Dominantou města je lanovka, která vede na vrchol hory, jež stojí poblíž od města. Na vrcholu lanovky se nachází restaurace, která se nazývá ‘Gondola’. V restauraci je široký výběr pokrmů (ze všech možných krajů). Další aktivita pro kterou je město proslulé jsou rizikové aktivity. O jedné z nich jsem psal v samostatném článku – o tzv. tandemovém seskoku, který spočívá ve vyskočení z letadla ve vybrané výšce a následujícím volném pádu. Samozřejmě, i aktivity jako ‘bungee jumping’ nebo plavení na lodích jsou jedny z hlavních atrakcí města. Město celkově působí příjemným dojmem – je například vidět vliv Maorů, původních obyvatel Nového Zélandu. I přes fakt, že je v zemi momentálně konzervativní vláda, mě osobně přijde Nový Zéland jako jedna z nejliberálnějších zemí, ve kterých jsem kdy byl.

Jižní ostrov, Christchurch a jiné

Na západním pobřeží jižního ostrova se nachází seskupení ledovců, jedním z nichž je ‘Fox Glacier’. Po vidění ledovce zespoda jsme si následující den řekli, že by nebyl špatný nápad se na ledovec podívat ze shora. A tak jsme si pronajali vrtulník, který nás zavezl až na vršek ledovce. Zážitek to byl opravdu fascinující. Samozřejmě, při létání v letadle jsem již viděl zemi kilometry pod sebou, ale nikdy jsem ji neviděl jinak než z okénka. Vrtulník měl obrovská okna na třech stranách, a jak cesty dolů, tak nahoru byly, pravda, poněkud znejisťující, avšak výhled, který nám byl poskytnut stál za to. Z vrtulníku jsme nejprve viděli obrovitánské lesy pod námi. Poté skalnatou oblast a nakonec sníh na  špičkách hor. V jednom okamžiku jsme před asi 100 metrovou skálou museli stoupat nahoru, poté už se nám ukázala nejvyšší hora Zélandu, Mount Cook (pojmenovaná po britském námořníkovi Jamesi Cookovi) a následně samotný ledovec. Stát na něm byl zajímavý pocit, jednak, samozřejmě, se zdál ledovec zespoda mnohem menší než když jsme na něm stáli, ale fakt že okolo nás bylo jenom bílo a nikde ani mužíčka byl do určité míry strašidelné.

Po propůjčení obytného auta, částí výpravy, jsme se tímto dopravním prostředkem dopravili z města Queenstown do města Christchurch (ze kterého jsme odlétali zpět do Austrálie) přes stovky kilometrů úžasné novozélandské krajiny. Samotné město Christchurch, je však kapitola sama pro sebe. Město zasáhlo v roce 2011 obrovské zemětřesení, které ovlivnilo převážně střed města. Je vidět, že katedrála, která předtím byla dominantou města byla úplně zdemolovaná, a stále se čeká na rekonstrukci. Christchurch celkově působí jako menší město na jihu Anglie. Nechybí ani obrovské parky, golfové hřiště apod.

Air New Zealand

Pokud jsem hledal správně, jsou to novozélandské aerolinie, o kterých jsme se v těchto novinách zmínili. A myslím, že si tu poctu zaslouží. Jste z letadel pravděpodobně zvyklí na dlouhé, nezajímavé přednášky pilotů apod. Pokud jste však někdy cestovali s novozélandskými aeroliniemi, víte, že to tak není. Na všech mezinárodních letech mají aerolinie do sedaček zabudované monitory, a na nich se vám přehraje ‘bezpečnostní brífink’. V tom vám nejlepší světoví surfeři představí, co dělat když přestane fungovat větrání. Opravdu skvělý zážitek. Letušky jsou samozřejmě milé, a nenakazují pasažérům, kdy přesně si dát večeři. Hodnotím je jako nejlepší aerolinie na této planetě.

Závěrem…

Kdybych mluvil obecně o Novém Zélandu, řekl bych, že patří k jedním z mých nejoblíbenějších zemí, ve kterých jsem kdy byl.

Ještě krátce k Austrálii

O Austrálii už jsem mluvil v jiném článku. Chtěl bych se však ještě zmínit o politickém naladění Austrálie, které je přinejmenším kontroverzní.

Poslední, o čem bych se chtěl zmínit, je naladění Australanů vůči jiným lidem. Poslední večer, který jsme strávili v Sydney jsme se setkali s Britkou, která pracuje již 10 let v sydneyské shakespeareovské společnosti, a dala nám docela přesný výklad toho, jak vnímají Australané lidi migranty, a jiné lidi obecně. Rasismus, xenofobie a celkově negativní přistup k lidem jiné národnosti. Na Austrálii je zkrátka vidět, že ji budovali vojáci a bývalí kriminálníci. Samozřejmě, tohle nelze říci o všech Australanech – najdete tu mnoho vzdělaných, liberálních lidí, ale zda jsou ve většině je nejasné. Jedním z důvodů pro toto může být naladění původních kultur vůči kolonialistům – Maorové z Nového Zélandu dali jasně najevo, že se nenechají Brity ‘utlačovat’, avšak projevili, že stojí o nějaké vyjednávání. Původní kultury v Austrálii radši umožnili Britům dobývat území a nechali se ‘postrkovat’. Teoreticky, by se dalo říct, že se obyvatelé Austrálie nikdy nenaučili jak s lidmi o něčem vyjednávat, a považovali celou Austrálii vždy ‘za svou’. Příkladem může být momentální krize v uprchlických táborech, kde jsou dokumentované případy, porušování lidských práv. Australané se tak mají od Novozélanďanů ‘co učit’.

Alfie Wills, redaktor
Alfie Wills, redaktor