Je možný bezesný život?

Jak nás ovlivňují sny?

Jak nás ovlivňují sny?  A pokud nás ovlivňují, tak proč a jak? Aby na nás měly události, osoby či jiné věci (v tomto případě sny) nějaký významnější dopad musíme na nich být alespoň trochu závislí. Smysluplná otázka v tomto případně tedy zní: „A jsme my závislí na snech?“

Sen – nástroj ucelení informací

antonio_de_pereda_-_el_sueno_del_caballero_-_google_art_project
Antonio De Pereda, El sueño del caballero

Sny, které si jsme schopni zapamatovat, se objevují ve fázi spánku zvané REM. Při spánku REM probíhá v mozku několik pro život zcela nepostradatelných událostí. Během spánku fáze REM se v mozku vybírají a přerovnávají nabyté zkušenosti z uplynulých hodin. Ze všech vědomostí mozek vybere ty, které stojí za uložení do dlouhodobé paměti. Během fáze REM mozek zpracovává za celý den nastřádané vjemy, které se nám během spánku neuspořádaně promítají jako sny. Sen by se dal nadneseně v tomto kontextu vnímat jako odraz mozkového pochodu, který udává, jaké informace si z uplynulého dne odneseme a které ne. Bez snů bychom nebyli schopni kloudně reagovat na každodenní problémy, nebyli bychom schopni kooperovat pohyby, nebyli bychom schopni se přiučovat novým věcem.

Sen – pojistka před vypnutím operačního systému

Podle jedné velmi pravděpodobné teorie, jež se zabývá spánkový cyklem, se ukazuje, že sny mají i jinou velmi důležitou funkci. Při spánku REM nás totiž zachovávají bdělé. Jak už napovídá samotný anglický název této fáze spánku – Rapid Eye Movement. Aby se dalo jednoduše vysvětlit, proč je nutné, aby člověk zůstal během této fáze bdělý, předvedou princip na příkladu. Drtivá většina uživatelů operačního systému Windows znají případ, kdy musí do 15 minut restartovat počítač kvůli novým aktualizacím. Počítač na obrazovce píše, že se vypíná, byť tomu tak úplně není. Počítač se vypnout nesmí, protože ve chvíli, kdyby se počítač kompletně vypnul, tak by se už sám od sebe nedokázal zapnout (to můžeme učinit jen manuálním sepnutím tlačítka on/off). Počítač tedy pozvolna vypíná programy, ale primární funkce běží pořád – tak, aby mohly počítač znovu rozběhnout. Stejně je tomu tak i s naším tělem. Fáze REM je potřeba proto, aby si mohly „odpočinout“ a regenerovat monoaminové receptory. Ty během noci znovu získají citlivost. Sny zde tvoří (znovu nadneseně) pojistku, která naschvál udržuje naše tělo v bdělosti a upoutává naši pozornost i přesto, že naše tělo „odpočívá“. Kdyby sny neexistovaly hrozilo by i, že bychom se nemuseli ráno vůbec probrat.

Jedno slovo, dva významy?

Ve většině jazyků znamená slovo „sen“. (nebo chcete li dream v angličtině, Traum v němčině či dokonce 夢 v čínštině) nejen sen noční (tedy sen, bez kterého bychom nemohli správně fungovat a bez kterého se v životě nemůžeme obejít) ale také je to jiné označení pro idylickou představu nebo vizi. Jsou to odlišná slova mající zcela odlišný význam? Liší se nějak účel snů nočních s účelem snů představ? Funkce snů nočních je neoddiskutovatelná a jaký mají tedy funkci sny-vize, když slovy Wikipedie jsou sny buď nemožné a nebo velice nepravděpodobné? Měla věta Martina Luthera Kinga „I have a dream“ nějaký smysl, když byla jeho představa „nereálná“?

„Sen je zážitek iluzorních hlasů nebo jiných vjemů vytvářených mozkem během spánku v rámci procesu snění. Sny často ukazují události, které jsou ve skutečnosti nemožné nebo velmi nepravděpodobné. Jsou obvykle mimo kontrolu spící osoby.“ – Googlem zkrácená definice pojmu „sen“ (Wikipedie)

Funkce nočních snů je jasná, udržet člověka v ustavičném chodu. Sny nesmějí dovolit, aby se člověk zastavil. Kdyby se člověk zastavil, přestal by žít. Nedá se toto poselství jednoduše převést i na vizi? Není funkcí těchto představ (byť v některých případech i krajně nereálných) uchovat člověka v nekonečném pohybu? Zabránit jeho stagnaci? Zabránit tomu, aby se člověk odřekl snahy o sebezdokonalování?


Označeno