Trump: důsledek špatného volebního systému?

Série překvapení

Americkým prezidentem se pravděpodobně v lednu roku 2017 stane Donald Trump. Získal totiž hlasy 230 volitelů, Clintonová oproti tomu získá volitelů pouhých 232. Většina médií předpokládala, že volby vyhraje demokratická kandidátka Hillary Clintonová. Je tedy překvapením, že volby vyhrál její oponent, Donald Trump?

Electoral Collage

Je důležité si uvědomit, že většina Američanů volila pro Clintonovou – Trump získal 47,4% hlasů, Clintonová 47,7%. Důvod pro toto je fakt, že Spojené státy používají ke zvolení prezidenta systém ‘Electoral Collage’. Ten byl původně navrhnut tak, aby podporoval vliv jednotlivých států při volbě prezidenta. Každý stát dostane množství volitelů, kteří za stát hlasují (např. Florida jich má 29, Californie 55) systémem vítěz bere vše – tedy když získá kandidát v daném státě více jak 50% hlasů, volí pro něj 100% volitelů, kteří jsou danému státu přiděleni. Dalo by se tedy říci, že amerického prezidenta nezvolili lidé, ale, zjednodušeně, americký volební systém. Tento fakt vzbuzuje otázku – je toto demokratický volební systém, který by měla používat ‘vyspělá demokracie’? A ještě zarážející je fakt, že toto není první případ toho, že v amerických volbách vyhrál kandidát, který nezískal většinu hlasů – právě naopak, je to po čtvrté, co se toto stalo. Americké volby, alespoň tedy co se týče tohoto aspektu překvapivé jsou, ale ne v tom ohledu ve kterém bychom to předpokládali.

Předvolební kampaň, kámen úrazu

Pokud přehlédneme fakt, že pokud by vítěze amerických voleb určovali lidé tak by vyhrála kandidátka za demokraty, a budeme se soustředit na důvod pro to, že Clintonová volby prohrála, nevyjdeme na prázdno. Zaměřil bych se na fakt, že kampaň Hillary Clintonové byla převážně založená na idee toho, že bychom neměli nechat někoho jako je Trump vládnout spojeným státům, a na tom, že je žena, což, předpokládala, jí zajistí hlasy většiny žen ve Spojených státech.

Pokud byste před 8. listopadem letošního roku zamířili na internetovou stánku kampaně Hillary Clintonové, první, co by se na obrazovce objevilo, by bylo prohlášení – ‘Nenechme Donalda Trumpa stát se prezidentem! Volte pro Hillary!’. Trump však sázel na jinou kartu. Mnoho sice jeho strategii považovalo za populistickou, ale byla efektivní. Na každého kandidáta, který se proti němu postavil, vymyslel nějakou ‘legrační’ hlášku, kterou ‘zveřejnil’ v jednom ze svých projevů, kterou na soupeřícího kandidáta mohli Trumpovi podporovatelé křičet, kdykoliv se pokusil o nějaký smysluplný argument. Toto předvedl v primárkách, kde tímto způsobem ‘zneškodnil’ všechny ostatní kandidáty, a na konec i samotnou Hillary. Ta, jak již bylo řečeno, získala více hlasů, ale to, že volba se bude konat systémem ‘Electoral Collage’ oba kandidáti věděli, a podle toho se také jejich kampaně odvíjely.

Dalo by se tedy říct, že Hillary více spoléhala, na to že je žena, což se neosvědčilo, a nedokázala přednést nějaké argumenty proti Trumpovi, které by se ujali a její podporovali by tak mohli kandidáta destabilizovat. Také příliš spoléhala na to, že samotný fakt, že je Trump takový, a takový dokáže volitele přiklonit na její stranu.

Pro člověka, který toto zaznamenal, pravděpodobně výsledek voleb není překvapivý.

A co Bernie…?

Po výsledku voleb napadla otázka – co kdyby demokratické primárky vyhrál druhý kandidát, Bernie Sanders? Byl by výsledek voleb jiný? Samozřejmě, nic není samozřejmé, ale objevily se spekulace, týkající se předpokladu, že mnoho podporovatelů Sanderse volila pro Donalda Trumpa, jen kvůli negativům, které viděli na Hillary Clintnové. Je tedy možné, že kdyby demokratické primárky vyhrál Bernie Sanders, tak by pro něj v samotných volbách volili jednak jeho podporovatelé, tak pravděpodobně podporovatelé Hillary Clintnové, a demokraté by se tedy (pravděpodobně) sjednotili, a nevolili pro republikánského kandidáta. Samozřejmě, toto je jen spekulace, a je možné, že by Trump vyhrál volby tak jako tak.