CYKLUS: Bund – židovský dělnický svaz

Všeobecný židovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku

V následující sérii článku se budu zabývat židovskou dělnickou socialistickou stranou Bund založenou ve východní Evropě. Budu se zabývat příčinami jejího vzniku na konci 19. století. A to zejména díky snaze o zrovnoprávnění židovských dělníků s dělníky nežidovského původu a posléze se všemi obyvateli. Stručně popíši, jak se Bund v zemích, kde byl aktivní, projevoval – zejména v Rusku a Polsku. Vysvětleno je taktéž, proč byl Bund v opozici proti sionismu a vyznával tzv. „zdeskost“ (tzv. doikait v jidiš). Na závěr nebude chybět ani zmínka o pádu této strany a proč k rozpuštění strany došlo. Při vytváření těchto článků vycházím ze své seminární práce z přelomu let 2014/2015.

Úvodem

V následujícíh článcích se budu věnovat židovské východoevropské straně Bund v období druhé poloviny 19. a 1. poloviny 20. století, otázkami, co zapříčinilo její vznik a co vedlo k jejímu pádu, jak se projevovala, co po sobě zanechala a jak fungovala v jednotlivých zemích (Rusko, Polsko, Litva a Rumunsko).

Co je Bund?

Bund byla socialistická sekulární a židovská strana založena v říjnu roku 1897 ve Vilniusu. Zároveň se tak také stala první ruskou masově organizovanou lidovou stranou marxistického a socialistického směřování. Její celý název zní: Všeobecný židovský dělnický svaz v Litvě, Polsku a Rusku (Der algemeyner yidisher arbeter bund in lite, poyln, un rusland). Bund byl ovlivněn marxismem a marxistickými sociálními teoriemi a jeho cílem byl zapojit východoevropské Židy do ruského revolučního hnutí.

Historie Židovské menšiny ve východní Evropě na konci 19. století

Národní obrození v Evropě v 19. století dalo řadě evropských národů nový pocit jednoty a hrdosti. Totéž platilo i o židovském národě, který ve východní Evropě a zejména v Rusku začal vyžadoval určité prvky národní autonomie a respektu ke své kultuře v rámci carského Ruska, což byla tendence, na kterou Bund po svém vzniku aktivně navázal. Se vzestupem moderní občanské společnosti se uskutečnil výrazný přechod z agrární společnosti (tj. vesnické obce) do společnosti průmyslové (města) a místo kultury lidové začala vzkvétala kultura národní, která se osvobodila z vazby na konkrétní lokalitu a začala se vztahovat k celé rozsáhlé oblasti obývané východoevropskými židy (v jidiš nazývané Yidishland).

schůze s členy Bundu z roku 1897

V tehdejším carském systému ale z velké části panovala neschopnost čelit výzvám moderního světa. „Jak konzervativci, tak liberálové se nechali lapit do sítě skutečnosti, že Rusko bylo nejdříve říší, a teprve potom národem, proto stoupenci samoděržaví neměli pro to, jak se vypořádat s problémem nacionalismu, žádné pojmové prostředky; nemohli proto ani poznat, že oprávněnost požadavků neruských národů podkope rasovou podstatu jejich vlastní základní ideologie,“ napsal Orlando Figes ve své knize Lidská tragédie.

Proti Židům bylo v této části Evropy v průběhu 19. století uskutečňováno mnoho pogromů. V roce 1881 byli například viněni z vraždy cara Alexandra II., což zapříčinilo pogromy po celé Ukrajině. Podle posledních dvou ruských carů pak Židé představovali kapitalismus a socialismus, oboje ideologie nepřátelské absolutistické monarchii, což vyústilo v další pogromy za vlády Mikuláše II, jenž pronásledování Židů považoval za akt vlastenectví a loajality dobrého, prostého lidu. Není proto divu, že přední místa revolučních hnutí – a to nejen výlučně židovského Bundu, ale i dalších socialistických a komunistických hnutí – zaujímal vysoký podíl právě Židů.

V příštích dílech

Snad nejvýznamnější roli sehrál Bund v Polsku, kde organizoval židovské odbory a různé programy pro děti, studenty a ženy. Dokonce se podílel na rozvoji židovských novin a šíření literární kultury v jazyce jidiš. Snažil se také různými způsoby bojovat proti antisemitismu. Bližšími okolnostmi vzniku této strany, a kdo v nich hrál roli, se budu zabývat dále.


dopisovatelka, Marta Krumphanzlová