CYKLUS: Bund – inspirován marxismem

Vznik Bundu a jeho cíle

Na konci devatenáctého století se také díky industrializaci společnost více rozvrstvila a tím vznikla samostatná dělnická třída.

Co vedlo k vzniku Bundu?

Židovští dělníci v nově vznikajících továrnách pracovali často v nepřípustných podmínkách, a o v ještě horších než dělníci většinové nežidovské populace. Jejich pracovní doba trvala leckdy i mnohem déle než 12 hodin a zaměstnáni byli v přeplněném, nevětraném prostoru. Tato situace vyvolávala mezi nižšími vrstvami pocit nespokojenosti a frustrace. Jednou ze skutečností, která vedla k založení Bundu, bylo to, že se podařilo navázat spolupráci židovské inteligence a dělnické třídy.

Podmínky židovských dělníků byly neúnosné a oni si uvědomili, že jim inteligence může pomoci v boji za jejich práva. Naopak pro inteligenci představovali dělníci masovou základnu, která dokázala jejich myšlenky uvést do reality. Dělníci se proto spojili se skupinou mladých intelektuálů pocházejících z rodin střední třídy ovlivněných marxismem a socialismem jako například s Juliem Martovem – později vůdcem menševiků – , Vladimírem Kossovským, Arkadi Kremerem a dalšími. Jedním z produktů této spolupráce bylo pořádání diskusních „kroužků“ vedených zmíněnými představiteli inteligence, které sloužily ke vzdělávání širší židovské populace. Jednotliví dělníci byli vybíráni, aby se mohli věnovat ruské literatuře, přírodním vědám nebo politice, a tak získali základní přehled a znalosti.

Co chtěli Židé docílit?

Židé pracující v továrnách se tedy domáhali hlavně vyšší mzdy a lepších pracovních podmínek. Intelektuálové inspirovaní oblíbeností marxismu u dělníků a narůstajícím množstvím stávek se postupně snažili budovat rozvětvenou organizační síť a dosazovat na vedoucí místa dělnických kolektivů, organizátorů stávek a buřičů proškolené zástupce dělníků.

„Cíl židovských sociálních demokratů, kteří se aktivně podílejí na židovském společenství, je vybudovat výjimečnou organizaci židovských dělníků, jež bude obohacovat Židovský proletariát a vést ho v obtížích hospodářských, občanských a politických.“ prohlásil Martov v roce 1895

Například Chajim Žitlovský (1865-1943) – židovský socialista a filosof – se nechal ovlivnit anglickým filosofem Johnem Stuartem Millem (1806-1873), který bojoval za zrovnoprávnění dělníků a jejich názorů ve společnosti. Žitlovský také položil základy tomu, o co se Bund a židovští socialisté pokusí o zhruba 50 let později po traumatu druhé světové války a ŠOA.  O něm se ještě později zmíním v kapitole Pře sionismu a „zdeskosti“.

Praktiky Bundu

Bund se ze začátku prosazoval hlavně pomocí masových stávek. Jeho členové doufali, že ekonomické pře by jim taktéž mohly pomoci v zapojení dělníků do politiky a jejich začlenění do povědomí tehdejší nežidovské společnosti. Jejich agitace měla ale i další rozměry, například užívání jidiš, mateřského jazyka velké většiny východoevropských Židů, místo jazyka oficiálního – ruštiny – jim pomáhalo jejich propagaci, šíření mimo hranice Ruska a sjednocování s podobně smýšlejícími proudy napříč celým „Yidishlandem“, což postupně vedlo k požadavku židovské národní autonomie na ruském území. Kolem roku 1905 v sobě Bund zahrnoval již 35 tisíc členů. Ruským Bundem se budu zabývat v příštím díle.


dopisovatelka, Marta Krumphanzlová

Označeno , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,
%d blogerům se to líbí: