Nový židovský hřbitov v Telči

Nový židovský hřbitov na Oslednicích

(Text je převzat z portálu telc.eu)

Nový židovský hřbitov byl založen roku 1879, v současnosti je v majetku Federace židovských obcí v ČR. Hřbitov byl obehnán ohradní zdí. Celkový počet náhrobních a pamětních kamenů na hřbitově je 154. Jsou umístěny v pěti řadách vedoucích od západu k východu. Náhrobky pokryly jen necelou polovinu hřbitova, většina jeho plochy je prázdná.
Samostatná řada náhrobků, která vede podél západní zdi od jihu k severu, tvoří dětské oddělení. Nejstarší dětské náhrobky pocházejí z 80. let 19. století a jsou výtvarně zdobeny, což u dětských náhrobků nebývá obvyklé.

Dětské náhrobky

V dětském oddělení jsou pohřbeny i děti haličských uprchlíků z období první světové války. Jejich náhrobky se odlišují svým zpracováním a specifická bývá i jejich výtvarná symbolika. Náhrobky dvou chlapců z Haliče zdobí symbol svícnu – menory, ve východní Evropě hojně užívaný zejména na náhrobcích žen. (Náhrobek Jaakova, syna Josefa Menczera, 1916.)
Některé rodiny mají na hřbitově vyhrazenu samostatnou menší sekci, jako například v severovýchodním rohu hřbitova rodina Stein, v těchto případech rodina pohřbívala své děti v rodinné sekci.

Ctěné osobnosti

K nejuznávanějším osobnostem, pohřbeným na židovských hřbitovech, patří rabíni a učenci. Také na novém hřbitově v Telči jsou pohřbeni učenci, kteří dosáhli rabínského vzdělání. Ve starším období jím byl znalec Tóry Aharon Löwy (1886). Jeho pohřeb probíhal „s velkou poctou“, jak sděluje text jeho náhrobku. Roku 1903 zemřel ve věku 94 let učenec a znalec Tóry Josef Weisel, původem z Třeště. Až na jeho jméno psané latinkou ve spodní části je celý jeho náhrobní nápis vytesán v hebrejštině.
Vlastního rabína telčská obec zřejmě neměla, ačkoliv počátkem 20. století usilovala o jeho jmenování. Požadavkem židovské obce bylo, aby budoucí rabín ovládal i češtinu, což žadatelé nesplnili. Proto bylo rozhodnuto, že v Telči bude působit ve funkci zastupující rabína jindřichohradecký rabín Michael Rachmuth. Do počátku 20. století fungovala v Telči modlitebna v čp. 117. Roku 1904 nechala židovská obec stavitelem Karlem Wagnerem postavit při hradbách ve dvoře židovského obecního domu čp. 41 synagogu.
V roce 1910 měla židovská obec 120 členů. Tvořili ji starousedlíci, jejichž příjmení známe ze starého hřbitova a znovu je nacházíme na hřbitově novém. Řada rodin se do Telče nově přistěhovala a na hřbitově se pohřbívalo také ze širokého okolí.
Pouze několik náhrobků na novém hřbitově v Telči je opatřeno hebrejskými nápisy. Kromě Josefa Weisela jsou to náhrobky haličských uprchlíků, které si udržely tradiční podobu náhrobních textů. Většinou se na náhrobcích kombinovala hebrejština a němčina a od roku 1894 se začíná prosazovat i čeština. Text náhrobku Mindl Vilémíny Frischer je vytesán ve třech jazycích, v hebrejštině, češtině a němčině (1910). Na náhrobcích rodin Löwy, Böhmf, Schrecker a Herrmann vyznačuje znamení levitské konvice levitský původ jejich držitelů.

Nové náhrobky

Nápisy in memoriam na náhrobních kamenech zmiňují i další příslušníky rodin, kteří zemřeli v koncentračních táborech za druhé světové války (rodina Stein, Schulz, Perner, Klein, Spitzer, Böhm a Fürcht).
Ve dvou případech byl na hřbitově vztyčen kámen na památku člověka, který se v Telči nenarodil ani nezemřel. Pamětní kámen Henryho Hahna je umístěn před náhrobkem jeho předků, kteří v Telči žili v 19. a 20. století. Samotný Henry, původně Heinz či Hanuš, se narodil v Brně roku 1928, v Telči prožil dětství až do roku 1940, kdy rodina jeho otce složitým způsobem emigrovala do USA. Prosadil se svými znalostmi v oblasti metalurgie jako specialista, spolupracující s NASA, a stal se i prestižním filatelistou světového formátu. Byl velkým příznivcem Telče. Zasloužil se mj. o opravu věže sv. Ducha na počátku 90. let minulého století. Podporoval vydávání Telčských listů. Je autorem publikace Historie poštovnictví v Telči a okolí. Zemřel v USA v roce 2007.
Z 90. let 20. století zaujme jednoduchý pamětní kámen Rity Klímové s nápisem uvádějícím jen její jméno, příjmení a roky 1931 – 1995. Rita Klímová, disidentka, manželka Zdeňka Mlynáře, se stala po roce 1989 velvyslankyní v USA.
Na hřbitově však nenajdeme zmínky o mnoha židovských obyvatelích z Telče a okolí, kteří by zde byli za normálních okolností pohřbeni. Jedním z nich je malíř František Mořic Nagl (1889 – 1944), příslušník rozvětvené rodiny z Kostelní Myslové. Ve svých obrazech zachytil krajinu v okolí Telče a později i prostředí terezínského ghetta. Do Terezína byl s manželkou a dvěma dětmi transportován z Třebíče 22. května 1942 a v říjnu roku 1944 byli všichni zavražděni v Osvětimi. Podobný osud mělo 67 Židů z Telče, kteří byli transportováni do Terezína.

FOTOGALERIE

This slideshow requires JavaScript.


Text je převzat z portálu telc.eu, autorem textu je Ilona Jeníčková

Autorem fotografií je Jakub Kuthan