CYKLUS: Bund – cesta k samostatnosti polského Bundu

Bund v Polsku

V roce 1914 vypukla 1. světová válka. Některá území Polska byla zabrána Německem. To vedlo k zhoršení spojení mezi ruskou a polskou odnoží Bundu. Jestli měl polský Bund i nadále fungovat, musel se osamostatnit a nebrat ohled na ruský Bund. Polský Bund se tedy vyvíjel odlišně a díky své samostatnosti byl v mnoha ohledech úspěšnější.

Polský Bund součástí Labouristické socialistické internacionály

Během svého rozvoje narazil na několik překážek, jako byla například Polská socialistická strana (Polska Partia Socjalistyczna – PPS), se kterou zprvu bojoval o právo na nezávislost. PPS byla založena roku 1892, její zakladatelé – varšavští Židé a potomci polské aristokracie – se snažili bojovat proti ruské nadvládě a doufali v odtržení Polska, Ukrajiny a Litvy.

Jak vyplývá z názvu, PPS byla ovlivněna socialismem a postupně se také stávala dělnickou stranou. Henryk Erich a Wiktor Alter – jedni z vůdců polské větve Bundu – dobře chápali, že úplná izolace by vedla k jeho postupnému zániku, proto se Bund roku 1930 rozhodl připojit k Labouristické a socialistické internacionále (LSI). LSI byla mezinárodní organizace podporující socialistické a dělnické strany. S komunistickou internacionálou vedla spory o ovládnutí těchto levicově založených stran. Díky LSI se Bund stal oficiálním zastupitelem polských židovských dělníků.

Rozvoj Bundu v Polsku

Bund se zasloužil hlavně o organizování židovských odborů, jež poukazovaly na potřeby dělníků a jejich občanská práva jako národnostní skupiny. Odbory organizované Bundem se ale nezabývali jen těmito problémy spojenými s požadavky dělníků. Dále se zaměřovaly i na vzdělání, kulturu a vzájemnou sociální podporu.

TSYSHO – Tsentrale yidishe shul organizatsye

V rámci odborů vznikaly i organizace pro děti a studenty – příkladem může být například tzv. Tsukunft (Budoucnost) nebo Sotsyalistishe kinder farband (Socialistická dětská unie – SKIF). Zasloužily se o založení židovské skautské organizace, sportovních klubů, politických „kroužků“ atd. Pro dospívající a mladé aktivisty byly pořádány vzdělávací programy. Jejich cílem bylo vychovávat potomky k odpovědnosti a schopnému vedení. Zmíněné aktivity jim měly také dodávat pocit sounáležitosti a podpory, jelikož situace začínala být těžší a těžší kvůli hospodářské krizi a narůstajícímu antisemitismu. Mezi významné organizace pro studenty se řadí zejména TSYSHO – Tsentrale yidishe shul organizatsye (Ústřední organizace pro židovské školy), s níž se Bund spojil a podporoval ji. Tato organizace, díky níž vyučování probíhalo v jidiš, v nenáboženském – sekulárním – duchu, a bylo orientované socialistickým směrem se prosazovala na více školách a na začátku 20. let dvacátého století zahrnovala síť čítající nejméně 69 škol a 30 mateřských školek. TSYSHO pak i během dalších osmi let sklízela velký úspěch, a na vrcholu jejího rozmachu pod jejími křídly vzkvétalo 114 základních škol, 46 školek, 52 večerních škol, 3 střední školy, seminář pro školené kantory a více nežli 24 tisíc studentů bylo členem TSYSHO institucí.

Sanatorium Vladimíra Medema

Další novinkou, za kterou Bund stál, bylo tzv. Sanatorium Vladimíra Medema, založené 1926. Na počátku mělo plnit účel léčebny pro děti onemocněné tuberkulózou, následně však sloužilo všem dětem bez rozdílu v onemocnění, a postupně tato instituce začala pořádat programy i pro děti zdravé, ale pocházející z chudých poměrů. Tyto programy byly cíleny na jejich lepší společenskou integraci, dovzdělání a šíření liberálních myšlenek, zejména sekularismu.

V příštím díle

S vlnou ženské emancipace Bund nezůstával pozadu. V příštím díle se budu zabývat tím, jak se Bund stavěl k ženám. Nezapomenu i zmínit jak Bund pomohl v boji proti antisemitismu a jak se snažil o rozvoj vlastních jidiš novin.


dopisovatelka, Marta Krumphanzlová

Označeno , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,
%d blogerům se to líbí: