CYKLUS: Bund – ženská emancipace

Nové myšlenky Bundu

S vlnou ženské emancipace Bund nezůstával pozadu. V letech 1870 – 1880 se zvýšil v továrnách počet dělnic. Stalo se tak i kvůli hospodářské krizi – proto i ženy se snažily něco málo vydělat a přispět tak rodině na živobytí. Židovské dělnice ale, jak bylo zvykem, dostávaly za stejnou práci peněz méně než muži. Bund se ale od začátku zasazoval o jejich rovnoprávnost.

Ženy v Bundu

V důsledku toho se mnoho žen stalo jeho členy a mnoho z nich se projevily jako schopné vůdkyně. Mezi důležité ženy Bundu se řadí například Bela Shapiro nebo Soňa Nowogrodská, jež se zasazovaly o rozvoj vzdělávacích a kulturních aktivit určené mladým ženám. Aktivistky jako Sara Schweberová a Dina Blondová se staraly o propagandu cílenou konkrétně na ženy a organizaci.

Vznik organizace

Rok 1920 s sebou přinesl založení YAF – Yidishe Arbeter-froyen Organizatsye (Organizace židovských dělnic), která fungovala pod záštitou Bundu. Jejím cílem bylo postarat se také o dělnické rodiny. Dělnicím pomáhala starat se o malé děti a o rozpočet domácnosti, s domácími vztahy a rodinným plánováním. Již na začátku 30. let minulého století YAF založila mnoho center pro děti pracujících žen, o něž se dělnice nemohly přes den postarat. Celkem zahrnovala kolem 450 dětí.

Židovské noviny

Aby toho nebylo málo, Bund se z velké části zasadil o rozvoj židovských novin jak v Polsku, tak i v Rusku. I když do roku 1917 byla většina ruského a jidiš tisku zakázána, od devadesátých let 19. století Vladimir Kossovski ve Vilně vydával časopis Der yidisher arbeter (v překladu Židovský dělník). Po 1. světové válce se ale v nezávislém Polsku vše obrátilo.

Bund začal sponzorovat bohatou škálu publikací s články politicky zaměřenými, kulturními nebo sportovními rubrikami. Mezi slavné noviny z období od 20. let po začátek 2. světové války patří zejména Folks-tsaytung (v překladu Lidové noviny) nebo polsky psaný Głos Bundu (v překladu Hlas Bundu).

Vlna antisemitismu a cesta k zániku

V březnu 1936 zachvátil město Przytyk pogrom a Polsko zaplavila vlna antisemitismu. Díky tomu, že se Bund dostal ve 30. letech na přední místo židovských polských organizací, mohl nějakým způsobem jednat. Jako odpověď na przytycký pogrom oznámil generální stávku. Brzy na to získal podporu i takových židovských politických kruhů, jež se s Bundem v mnoha názorech zahrnujících pohled na sionismus a náboženství neshodl. Tyto neshody se pokusím vysvětlit v další kapitole. V meziválečném Polsku Bund sehrál významnou roli jako organizace a politická strana podporující dělníky, židovské vzdělávání a kulturu, a bojující proti antisemitismu.

V dalším díle

V dalším díle se zaměřím na ideologii Bundu. Speciálně jsem se zaměřila na rozepře mezi sionisty a bundisty. Co tyto dva politické tábory rozdělovalo? A proč?


dopisovatelka, Marta Krumphanzlová 

Označeno , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,