CYKLUS: Bund – odboj a zánik

Odboj za 2. světové války a zánik

Bund před svým zánikem kolem roku 1949 fungoval ještě ve dvou zemích východní Evropy – v Litvě a Rumunsku. V Litvě a v Rumunsku se ale neprojevoval natolik význačně.

Vedení Bundu v zahraničí

Za druhé světové války, během německé okupace Polska, strana nadále zůstala aktivní. Vedení Bundu se rozhodlo opustit Varšavu – s vlnou odcházejících emigrantů a politiků před nacismem – proto po sobě zanechalo mladou generaci vychovanou Tsukunftem a zabránilo tak naprostému rozpadu strany. Od roku 1941 byl Bund v Polsku řízen ze Spojených států. Spolupráce se Západem umožnila vybrat peníze potřebné k propuštění členů uvězněných v Sovětském svazu a Polsku.

Úspěšná odbojová činnost v ghettu

K velkým zásluhám Bundistů patří tajná organizační a odbojová činnost ve Varšavském ghettu. Představitelé Bundu využili svých předválečných kontaktů a organizačních schopností a vytvořili si síť spolupracovníků, kteří organizovali pomoc během nacistické okupace a vůči nacistům koordinovali odpor. Díky tomuto systému se mohli mladí členové i nadále vzdělávat a být politicky aktivní. Prostřednictvím svých kontaktů byl Bund ve spojení s významnými politiky Západu a s polskou vládou v exilu.

Náznak konce

O dva roky později bundista Šmuel Zygelbojm spáchal sebevraždu, aby poukázal na přehlížení nacistické genocidy a minimální reakcí na ní polskou vládou v exilu a spojeneckými silami. Stalo se tak bezprostředně po potlačení varšavského povstání, při němž zahynula i Zygelbojmova žena a jejich šestnáctiletý syn.

Neslavný zánik

Po válce se Bund snažil znovu postavit na nohy a být opět aktivní. Navzdory tomu se v Polsku ujal tvrdý stalinistický režim, který Bund roku 1949 zavrhl. Tato strana přestala v Evropě existovat.

Závěrem

V celém cyklu jsem se zabývala židovskou socialistickou stranou Bund, jež fungovala v letech 1897 – 1949. Podkladem k vytvoření tohoto seriálu článků byla moje seminární práce, kterou jsem vypracovala v letech 2014/2015 pod vedením Petra Jana Vinše.


dopisovatelka, Marta Krumphanzlová