Tomáš Büchler: Mufloni jsou atrakce Thomayerovy nemocnice

In medias res 2017: Rozhovor s Tomášem Büchlerem

Tomáš Büchler se narodil v roce 1974 v Lučenci, promoval na Lékařské fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě v roce 2000. Po promoci pracoval čtyři roky na Interní hematoonkologické klinice ve Fakultní nemocnici v Brně. Od roku 2004 až do poloviny roku 2006 pracoval ve Velké Británii na Oxfordské univerzitě a poté jako onkolog v nemocnicích University College Hospital a St Bartholomew’s Hospital v Londýně. Od konce roku 2007 pracuje na onkologii Thomayerovy nemocnice a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kde byl 1. ledna 2013 jmenován docentem. Atestoval z klinické onkologie (2009) a radiační onkologie (2014). Od roku 2012 je přednostou Onkologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice v Praze. Od roku 2015 je vědeckým tajemníkem České onkologické společnosti. Věnuje se především léčbě nádorů močové a trávicí soustavy. Je autorem nebo spoluautorem více než 150 odborných článků a kapitol. Je ženatý a má dvě děti. Baví ho evropská historie a je kaktusář-začátečník.

Je nějak vysvětlitelné, že největší úmrtnost na rakovinu je u lidí ve středním věku?

Je to tím, že ty mutace, které způsobují nádorová onemocnění, jsou častější se stoupajícím věkem, ale u starších lidí, ačkoli teoreticky by to riziko nádorů mělo být z tohoto důvodu nejvyšší, tak není, protože tam začínají převažovat jiné příčiny chorob, hlavně cévní.

Ten člověk potom může umřít třeba na infarkt a ten nádor není pro jeho zdraví významným onemocněním, pro jeho zdraví je důležitý ten infarkt. Ta těžší choroba má větší význam.

Vy jste říkal, že ideální snídaně je brokolice a káva, ale to se asi úplně nedá, žít celý život na brokolici a kávě, existuje tedy nějaké doporučení ohledně jídla, co se dá reálně jíst a je to dobrá prevence rakoviny?

Úplně nejnižší riziko mají lidé, kteří se nazývají pesko vegetariáni. To jsou vegetariáni, kteří jedí ryby. Ti mají ještě nižší riziko nádorů než lidé kteří jsou čistí vegetariáni nebo vegani. A to, čemu by se člověk měl ve stravě vyhýbat jsou prokazatelně ty masné výrobky – klobásky, uzeniny, šunka, a tak dál.

A dá se tedy rakovina nějak zařadit mezi civilizační choroby?

V podstatě ano, protože na nádorech se výrazně podílí prostředí, čili jednak stravování, jednak znečištěnost ovzduší takže je to civilizační choroba, určitě.

A je tedy mezi věcmi způsobujícími rakovinu prokazatelně nějaké elektronické záření, třeba když se říká, že telefon v kapse zvyšuje pravděpodobnost rakoviny prostaty.

Jasně. Na telefonu v kapse se to podle mě nikdy nedokázalo, nejsem si ani jistý, jestli se to někdy zkoumalo. Zkoumal se vztah mezi telefonováním a nádory mozku a tam to vyšlo tak, že bylo několik studií, které to prokázaly, některé to neprokázaly a zajímavé je, že většina studií, které byly prováděny akademicky, to znamená nezávislými výzkumníky tak spíš to prokázaly, ty studie, které byly prováděny spíš za přispění těch telefonových firem, tak ty to spíš neprokázaly. Takže je to trochu podezřelé a já si myslím, že je to trošku zohledněno v tom, že teď ty nové telefony prý mají menší vyzařování, než ty staré telefony, to se ví, ale myslím si, že to riziko tam klidně být může a my se s tím můžeme potkat třeba za dvacet třicet let protože to masivní telefonování začalo tak před deseti patnácti lety, ne? Ještě dřív.

Ve kterém způsobu léčby vidíte největší potenciál do budoucna? Který z těch způsobu by mohl do budoucna pomoci v zastavení rakoviny?

Momentálně je velký boom imunoterapie. Ono je to velmi atraktivní metoda v tom, že stejně, jako když člověk dostane vakcínu, tak to chrání na mnoho let dopředu. Že on nemusí být stále na té léčbě. Pro nás by byla dobrá metoda, která by třeba ty lidi chránila, ne před vznikem, na to asi nikdy nebudou peníze, dávat to všem lidem, ale který by lidi, kteří mají třeba odoperovaný nádor, aby se jim už nikdy nevrátil. To znamená, že lidi, kteří mají odoperovaný nádor, tak by dostali nějakou vakcínu nebo nějaký lék na podporu imunitního systému, a to by je chránilo před návratem. To by podle mě bylo super, a tohle se možná v nejbližších pěti až deseti letech uskuteční.

A co jeleni v Thomayerově nemocnici, mají tam nějaký hlubší význam?

Ne, to nejsou jeleni, ale jsou to mufloni. Oni se tam dostali z Kunratického lesa přes díru v plotu a nenašli si cestu zpátky. Nejsou tam záměrně, ale to stádo je tam asi nějakým způsobem udržované a je to nějakým způsobem místní atrakce. Když prší tak to nechává bobečky na chodnících a tak, není to úplná legrace, ale už jsme si na ně zvykli.

Jeden komentář u “Tomáš Büchler: Mufloni jsou atrakce Thomayerovy nemocnice”

Komentáře jsou uzavřeny.