Jak se zříkáme zodpovědnosti

Prakticky vše, co děláme, se dá trestně postihnout. Lidé jsou předem na vše všemožně varovaní, aby se firmy nemohly dát za nic zažalovat. Například když je na sáčku s arašídy v informacích pro alergiky napsáno Alergeny: arašídy. A tím, že tato varování potřebujeme, dokazujeme pouze jedno: předáváme zodpovědnost za to, co děláme, někomu jinému.

Na těchto varovných nápisech jsme do jisté míry závislí – kdyby výrobce napsal na obaly výrobků nějakou informaci chybně, něco zamlčel, mohlo by to pro nás být nebezpečné. Tím, že ony nápisy potřebujeme a někdy se jich vehementně dožadujeme, se oprošťujeme od zodpovědnosti a nesení následků za vlastní činy.

Nedávno jsme na hodině občanské výchovy začali sledovat film Super Size Me. Jde o dokumentární film z roku 2004, během nějž se dokumentarista Morgan Spurlock rozhodne měsíc se stravovat pouze u McDonald‘s a dokumentovat, co se po zdravotní stránce bude dít.

Ve filmu je zmíněno, že roku 2002 se několik obézních Američanů rozhodlo pro  zažalování McDonald’s kvůli jejich obezitě. Soud onen případ smetl ze stolu, dokud se však nezjistilo, že McDonald‘s otevřeně nabádá veřejnost k pojídání jím prodávaného jídla. A tak soud pokračoval.

Ráda bych upozornila, že v tomto případě je jídlo volba každého člověka. Žalující si sami vybrali, že se v McDonald‘s budou stravovat; všeobecně je známo, že jídlo prodávané touto sítí je nezdravé a do třetice – personál McDonald’s tyto lidi ono jídlo jíst nenutil. A pobízet lidi, aby nakupovali právě v mém podniku je přeci běžný a přirozený reklamní tah. Problémem je, že podobných případů přibývá a soud můžete i s použitím výše zmíněné argumentace vyhrát.

V dnešní době je mnoho práce vykonáváno za nás. Často svou zodpovědnost přenecháváme na počítačích, které to, co by nám trvalo hodinu, udělají během minuty. Je paradox, že v době, kdy se „Má každý jednotlivec prosadit,“ se své zodpovědnosti snažíme zbavit. V praktickém životě nám zodpovědnost dělá spíš problémy. Avšak zodpovědnost také znamená možnost se podílet na dění okolo. Kdo tuto možnost nemá, stává se otrokem onoho dění. A ještě horší, než když nás zbaví naší zodpovědnosti někdo jiný, je, když se jí zbavujeme dobrovolně my sami. Takže až si příště budete kupovat kečup, pozor na to, že jsou v něm rajčata.