Co se změnilo po 9/11

Snad každý ví alespoň něco málo o událostech 11. září 2001. Existuje spousta teorií ohledně toho, kdo vlastně za „9/11“ stojí. Stejně důležité jsou ale otázky týkající se důsledků těchto událostí. Jaké jsou vlastně dozvuky útoků 11. září? K čemu vedly? Co se ve světě a ve společnosti od té doby změnilo?

Rekapitulace

Dne 11. září 2001 devatenáct radikálů spojených s islámskou extremistickou skupinou al-Káida uneslo čtyři dopravní letadla s cílem provést sebevražedné útoky proti cílům ve Spojených státech. Dvěma z letadel narazili do věží Světového obchodního centra v New Yorku, třetí letadlo narazilo do Pentagonu ve Washingtonu D. C., a čtvrté letadlo havarovalo na poli v Pensylvánii. Útoky měly za následek rozsáhlé ztráty na životech a vysoké finanční ztráty, což vyvolalo významné iniciativy USA v boji proti terorismu a definování předsednictví George W. Bushe. Okolo 3000 lidí bylo zabito při útocích v New Yorku a Washingtonu D.C., včetně více než 400 policistů a hasičů.

Válka proti terorismu

O devět dní později vyhlásí prezident Bush „Válku proti teroru“, když oznámí americkému Kongresu a americkému lidu:

„Naše válka proti terorismu začíná s al-Káidou, ale nekončí s ní. Neskončí, dokud nebyla nalezena, zastavena a poražena každá teroristická skupina globálního dosahu.“

Mnozí to později kritizovali jako vyhlášení války myšlence, ale nálada v bezprostředních následcích útoku, který zabil 2,996 lidí, způsobila velký úspěch a přijetí Bushovy iniciativy.

Začít Afghánistánem

Vůdce a zakladatel al-Káidy, Usáma bin Ládin, se v té době skrýval v Afghánistánu. USA obvinily Taliban, vládnoucí moc v Afghánistánu, z ochrany bin Ládina. Žádosti Talibanu o vyjednávání se Spojenými státy byly zamítnuty a místo nich začala v Afghánistánu dne 7. října 2001 pod vedením USA vojenská operace „Trvalá svoboda“ (OEF).

Cílem operace „Trvalá svoboda“ bylo najít Usámu bin Ládina, odstranit Taliban z moci a zabránit využívání Afghánistánu jako teroristického útočiště. USA byla podpořena širokou koalicí mezinárodních sil včetně afghánské Severní aliance, Velké Británie a Kanady.

Kandahár, poslední hlavní pevnost Talibanu, padl 7. prosince 2001, značící konec vlády Talibanu v Afghánistánu. Byli vyloučeni z Bonnské dohody (tvoření návrhu ústavy pro Afghánistán) a v roce 2004 byl Hamid Karzai zvolen prezidentem země.

Řízení operací přešlo na Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF) NATO. Během dalšího desetiletí pokračovaly operace na území Blízkého východu. Přestože počty NATO vojáků v Afghánistánu nadále rostly, nepřineslo to velký úspěch. „Taliban má v podstatě neomezené zásoby bojovníků,“ jak řekl Tom Koenigs z UN novinám Der Spiegel v roce 2006. „Hnutí se nepodaří překonat vysokými počty obětí.“

Ačkoliv byla pro válku v Afghínistánu zpočátku široká veřejná podpora, ta začala upadat, jak se projevovaly vysoké náklady a nejisté výsledky. 20. listopadu 2010 NATO oznámila stažení mezinárodních sil z Afghánistánu do roku 2014. Okolo 30,000 amerických vojáků opustilo zemi do konce roku 2012 a ostatní země NATO také souhlasily se snížením vojenské přítomnosti.

Během tajné operace 2. května 2011 US Navy SEALs (zvláštní operační síly) a agenti CIA zabili Usámu bin Ládina na území Pákistánu. Přívrženci al-Káidy přísahali pomstít smrt bin Ládina. Na internetových stránkách džihádistů se objevilo prohlášení: „Budeme i nadále, dá-li Bůh, kletbou stíhající Američany a jejich agenty vně i uvnitř jejich zemí.“