MALÁ MATURITA: ​451 stupňů Fahrenheita

Ray Bradbury byl významný americký autor, který působil v 50. letech minulého století. Narodil se 22. srpna 1920 v Waukegenu v Illinois. Jeho otec a pradědeček pracovali jako novináři. Jeho matka byla Švédka. Jako malý měl zájem o literaturu a psaní scénářů. V jedenácti letech začal psát povídky. Bylo to v době velké krize a z nouze proto musel psát na papír z řeznictví. Poté ve čtrnácti letech, si ho George Burns najal jako scénáristu pro Burns and Allen show. Bradbury poté psal komiksy, v nichž se odráží jeho sklony k Sci-Fi. V roce 1942 se stal spisovatelem na plný úvazek. V 1947 vydal svojí první sbírku povídek Temný Karneval. V roce 1950 vydal první knihu, která ho proslavila. –  Šlo o Marťanskou kroniku. Poté roku 1951 vydal další sbírku povídek Ilustrovaný muž. Roku 1953 vydal své nejznámější dílo – 451 stupňů Fahrenheita. Za celý život publikoval přes 30 knih, 600 povídek a nespočet básní, esejí a divadelních her.

Naratologické kategorie

451 stupňů Fahrenheita je román, který popisuje dystopickou vizi budoucnosti, ve které vítězí povrchní kultura masových médií nad přemýšlivou společností uznávající hodnotu knih.

Román je napsaný regulérní Er formou, soustřeďuje se na popis a nijak se nesnaží nic vysvětlit.

Příběh začíná dnem, kdy Guy Montag jde sám domu po dni pálení knih. Cestou potká Clarissu McClellovou, která sním naváže hovor a vysvětlí mu spoustu věcí Například , že billboardy jsou mnohokrát větší, aby je lidé ve velké rychlosti viděli. Překvapí ho také skutečnost, že požárníci kdysi ohně nezakládali, ale hasili. Když dorazí domů, zjistí, že jeho manželka se předávkovala prášky na spaní. Poté co ji vypumpují žaludek a dají ji transfuzi krve je oba technici opustí. Když se Montag ptá, proč neposlali pro doktora, technici mu řeknou, že těchto případů je mnoho. Druhý den dostane rozkaz zapálit dům s knihami. Vše však nevyšlo hladce a jedna stařena se upálila s knihami. To zanechalo v Montagovi hluboké psychické jizvy.  Montag při této akci také ukradne několik knih, vezme je domů a v práci nahlásí, že je nemocný. Velitel Beatty si vše domyslí, přijde k Montagovi domů a vypoví mu minulost hasičů. Také řekne, že když hasič ukradne knihu a do jednoho dne jí spálí, nic se mu nestane. Po odchodu Beattyho se Montag přizná své ženě, že ve ventilátoru schovává další knížky (našla tu jednu pod polštářem). Jeho žena začne šílet a chce je spálit, ale Montag ji přemluví, aby se na knížky alespoň podívali. Poté vyhledá profesora Fabera, který mu poradí, aby jednu knihu spálil, ale nějaké si nechal. Beatty se však dozví, že Montagovi zbyly nějaké knihy, a tak při další akci zastaví před jeho domem a donutí ho, aby si zapálil vlastní dům. Když mu pak Beatty řekne, že je zatčen, Montag ho zabije plamenometem a uteče.  Cestou ho zraní mechanický ohař.  Montag se snaží utéct, celý záznam jeho útěku je živě točený a je vysílán do telestěn. Montagovi se podaří uprchnout k Faberovi, který mu dá špinavé oblečení, které maskuje jeho pach, podle kterého se orientují ohaři. Faber mu ještě poradí, aby vyhledal profesory, kteří se skrývají před režimem v horách. Montagovi se podaří dostat k profesorům, a protože ho policie nemohla najít, zabije nevinného člověka, aby nemusela přiznat porážku. Montag najde profesory, kteří mu  mu vysvětlí, kdo jsou a co dělají. Mezitím však na město dopadnou bomby, protože byla vyhlášena válka. Profesoři i Montag se rozhodují vydat městu na pomoc svými vědomostmi.

Čas a místo

Děj je psaný chronologicky a je rozdělen do tří částí (které fungují jako kapitoly): Ohniště a Salamander, Síto a Písek, Oheň se rozhoří. Dílo neurčuje specifické město, ani dobu kdy se děj odehrává.

Motivy

Reklama –  objevuje se všude – od obrovských billboardů k reklamám v metru.

Salamandr – objevuje se na zapalovači, s kterým si Montag celou dobu hraje.451 – objevuje se na všech věcech spojených s požárnictvím, např. na kombinézách, hadicích a lahvích s petrolejem. Číslo symbolizuje teplotu, při které se vznítí papír.

Téma

Poukazuje na přetechnizovanou civilizaci a konzumní společnost, původně na USA v 50 letech.Lidé si jsou navzájem cizí, neumějí spolu komunikovat a nedokážou se pochopit. Celý popis by se dal přirovnat k dnešní společnosti.

Postavy

Guy Montag: hlavní protagonista příběhu – požárník, nejprve pálí knihy, poté co se setká s Clarissou začne knihy číst a začne klást spoustu otázek.

Clarissa McClellanová: svobodomyslná dívka, která pochází z rodiny podivínů, odmítající tamní společnost. Pár dní po setkání s Montagem záhadně zmizí a později Montag zjistí, že jí přejelo auto.

Mildred “Millie” Montagová: Montagova manželka, která je závislá na prášcích na spaní (jednou se dokonce předávkuje). Je zosobněním idejí systému, ráda sleduje seriály na stěnových televizích. Později Montaga udá a zemře, při bombardování města.

Faber: učitel filozofie a angličtiny, který byl nucen odejít do důchodu. Chtěl se postavit režimu, ale neměl dost odvahy

kapitán Beatty: požárník, šéf Montaga, silně věří v pálení knih.

Jazyk

Kniha je napsaná spisovnou angličtinou s rozvětvenými souvětími, používá v popisech metafory a metonymii. Bradbury zde také napsal úvahové pasáže, které probíhají mezi Montagem a Clarissou, později s Faberem a ostatními profesory.

Nakonec bych rád dodal svůj čtenářský zážitek. Když jsem knihu poprvé četl minulý rok, velmi se mi nelíbila. Dodneška nevím proč, možná to bude kvůli tomu, že to byla povinná četba. Ale po druhém přečtení jsem našel mnoho významů, které jsem tam předtím neviděl (nebo nechápal). Proto si myslím, že tuto knihu by si měly přečíst děti kolem mého věku.