Základní nepodmíněný příjem – záchranný prvek společnosti?

Utopie nebo reálná možnost

Základní nepodmíněný příjem (ZNP) – systém, ve kterém každý občan dostane každý měsíc určitý finanční obnos, se kterým může operovat dle své libosti, bez omezení a všech možných podmínek. Znamenalo by to kompletní reorganizaci celého českého systému sociálních dávek a příspěvků od státu.

Zprvu se může zdát, že jde jen o další způsob, kterým bude stát ztrácet peníze – ale na základě různých výzkumů, které se provádí v nizozemském Utrechtu a mnoha jiných místech, převážně ve Finsku, Švýcarsku a v Indii, můžeme usoudit jinak.

Absence zaměstnanců v industriálních oblastech?

Jedním z argumentů proti ZNP je, že kdyby každý člověk doopravdy dostával zmiňovaných 15 000 korun, většina společnosti by se na zaměstnání nebo nějakou produktivní práci ‚vykašlalo‘ a ‚nic nedělalo‘ – věnovalo se pouze koníčkům a jiným zálibám. Důležité je nezapomenout na částku 15 000 kč, která by pro většinu obyvatel nebyla dostatečná. Samozřejmě, dá se s ní přežít a členové nižší vrstvy společnosti se nemusejí bát, že pokud se jim nějaký např. podnik, obecně nějaká aktivita, která jim zajišťuje příjem peněz nepovede, neskončí na ulici.

Ale jak si asi většina čtenářů dokáže představit, že nebude toto bydlení ‚ne na ulici‘ pohodlné, a na zájmové aktivity jako je lyžování apod. ve valné většině případů nebudou peníze. Nejspíš všichni, kteří budou příjem dostávat, budou muset ke svým 15 000,- plnit ještě nějaké zaměstnání aby se jim žilo pohodlně. Posledním faktor, který by ovlivňoval aktivitu občanů a jejich ‚nelenění‘ je potřeba lidských bytostí něco dělat – nějakou produktivní aktivitu a pokusit se za sebou zanechat nějakou stopu. Toto se s pouze základním nepodmíněným příjmem dělá špatně.

zdroj: The Economist

Toto potvrzuje experiment v Indii, ve kterém obrovská většina  obyvatel věnovala produktivnějším zaměstnáním, i přes to že se průměrný plat se snížil – proto že se mnoho žen přesunulo z nízko placených zaměstnání například do domácího zemědělství apod.

 

Podpoří ZNP laxnost a uzavřenost společnosti?

Dalším z argumentů proti ZNP se týká drogově závislých – 15 000 měsíčně by pro drogově závislé byly jen další peníze, které můžou utratit na drogách. Ano, i když je pravda, že by drogově závislí nejspíš využili také částečně k postavení se zpět na nohy. Alespoň v podobě obstarání si obydlí a dostání se z ulice.

Důkazem tohoto je již zmiňovaný experiment Rasmuse Schjoedta, který potvrzuje, že pokud ve dvou komunitách, v jedné z nichž je ZNP a v jedné není aplikujeme stejné podmínky, závislost na alkoholu se bude lišit. V komunitě ve které byl aplikován ZNP zvýšili svoji konzumaci alkoholu 3% obyvatelstva, zatím co 4% ji snížili. V druhé komunitě, ve které nebyl ZNP aplikován, 7,5% obyvatelstva svoji konzumaci alkoholu zvýšilo, zatím co pouze 2,5% ji snížilo.

Označeno , , ,