Základní nepodmíněný příjem jako nový systém sociálního zabezpečení?

Co je základní nepodmíněný příjem a proč se o něm uvažuje?

Základní nepodmíněný příjem (dále jen ZNP) je aktuálně značně probíraná tématika, o které jste už nejspíš slyšeli. Nejedná se ovšem o žádnou novinku. Jedním z prvních zastánců myšlenky ZNP byl americký politický aktivista Thomas Paine, který ve svém pamfletu Agrarian Justice z roku 1797 zastával myšlenku, že po dosažení dospělosti by měli všichni lidé obdržet paušální částku, která měla sloužit jako odškodnění za nespravedlivost, že se někteří lidé narodili do majetných rodin a jiní ne. Mezi pozdější zastánce patří filozof Bertrand Russel, Martin Luther King Jr., liberální ekonomové James Tobin, Kenneth Galbraith, konzervativní ekonomové Milton Friedman, Friedrich Hayek. Většinou co jedinec, to trochu jiná podoba ZNP, myšlenka je ovšem jednotná. Na zmíněných jménech jde jasně vidět, že se nejedná o výsadu jen některé společenské a politické struktury.

O co se vlastně jedná?

Základní nepodmíněný příjem je takový druh systému, ve kterém je každému jedinci státem vyplácena finanční částka v pravidelné podobě. Jedná se o systém sociálního zabezpečení.

Experimenty se základním nepodmíněným příjmem

Na Aljašce funguje druh garantovaného příjmu od roku 1980, kdy se podařilo prosadit legislativu zajišťující univerzální dividendy ze státního fondu.

Finsko jako první stát EU začalo testovat ZNP na vzorku 2000 lidí.

Švýcarsko mohlo být první zemí, kde by došlo k plošnému zavedení ZNP. Občané návrh v referendu odmítli. Každý občan by měsíčně dostával 2500 fraktů (cca 1/3 průměrné mzdy), ale Švýcarsko chtělo zrušit veškeré sociální dávky, podpory a příspěvky. Nutno připomenout, že o ZNP se nepřemýšlí jako o dalších penězích, které by občan získal navíc k tomu všemu, co už má. Jedná se o naprosto nový systém sociálního zabezpečení.

V testovací fázi funguje ZNP taky v Nizozemsku, nově v kanadském Ontariu odstartoval zatím největší test nepodmíněného příjmu. Každá země má pro test trochu jiné podmínky a ne vždy ZNP znamená za dané časové období jasně připsanou částku na účtu.

Například v kanadském testu dostane žijící pár dohromady nižší částku, než dva jednotlivci. Výše nepodmíněného příjmu taky závisí na tom, kolik si daný člověk vydělává. Za každý dolar, který utrží na svém platu je nepodmíněný příjem snížený o 50 centů, zůstávají dávky na děti. Zkrátka různé testy po světě mají různé podmínky, ale podobný cíl, kterým je nasbírat data, zjistit jak se změní pracovní návyky vybraných lidí a další.

Proč se o základním nepodmíněném příjmu uvažuje?

Jak jsem již uvedl, příznivci ZNP jsou lidi z různého společenského i politického spektra. Příznivce našel jak v liberálním, tak konzervativním smýšlení. O ZNP se často hovoří, jako o způsobu vymýcení chudoby. K takovému tvrzení mám jisté výhrady. Pravdou je, že by přinesl každému jedinci určitý příjem, ten by ovšem pravděpodobně nedosahoval úrovně, ze které by se v dané zemi dalo žít na smysluplné úrovni. Spíše by šlo o pokrytí možného platového výpadku a zaručení jistot v době finanční nejistoty daného jedince. Tvrzení o vymýcení chudoby, které je možné slýchávat stále častěji, beru jako marketingový slogan sloužící k tomu, aby se problematika více diskutovala ve společnosti. Pokud tomu tak má být, účel splňuje.

Velké a jisté plus pro ZNP by bylo snížení byrokracie a složitosti aktuálního sociálního systému. Ovšem je otázkou do jaké úrovně bude potřeba provádět změny a systémové omezení, jestli vůbec. Musíme si počkat na výsledky právě probíhajících testů po celém světě, aby jsme otázku mohli mít možnost zodpovědět.

Jako další plus se uvádí zvýšení kupní síly obyvatel a stimulace hospodářství. Opět se musím ptát, co vše by si lidi museli začít z aktuálního sociálního systému platit sami a kolik by jim zůstalo v peněženkách.

“Lidi by se nebáli začít podnikat, investovat, byl by menší strach z ekonomického selhání.” Opět tvrzení podléhá mé předchozí otázce.

Jako poslední uvedu: “Tlak na zlepšení pracovních podmínek v neatraktivních profesích.” Zde bych možná spíš mluvil o nahrazování neatraktivních profesí robotizací k čemu už pomalu dochází. ZNP by se stal jistotou pro lidi, kteří by na čas skončili bez práce například i z důvodu robotizace. S finančním polštářem by mohli pohodlně přikročit k rekvalifikaci na jinou profesi.

ZNP má své potencionální plusy, ale taky mínusy. Musíme si počkat na kvalitní data z probíhajících experimentů a následky s výsledky uváženě dál pracovat. Ty můžou vést jak k zavrhnutí myšlenky ZNP, tak k aplikaci a nebo nastartování nových experimentů. Myšlenka podobného příjmu působí velice atraktivně, ale je potřeba se do hloubky zamýšlet, testovat a hlavně se neukvapit s případným zavedením novodobého sociálního systému.

Označeno , , , , , ,