Sviť, sviť má hvězdo: Osud umělce, jehož tvorbu mrzačí autoritativní režim

Kolik sovětských filmů stojí za zhlédnutí? Cikáni jdou do nebe? Děrsu Uzala? Smutné je, že bychom do této chudé množiny mohli zahrnout i současnou ruskou kinematografii a počet filmů by zůstal prakticky nezměněn. Film Sviť, sviť má hvězdo k nim ale bezesporu patří. Redaktoři Jew’s News ho proto přeložili do češtiny. A o čem vlastně je?

NA DIVOKÉM VÝCHODĚ

Vášnivý milovník divadelního umění Remasum (abreviatura komunistického hesla revoluční masové umění) přijíždí v divokých dobách občanské války do městečka Krapivnitsky (kopřivka pozn. red.), týden co týden obsazovaného jinou vojenskou garniturou. Jednou se na radnici uvelebí Bílí, poté palác převezmou Rudí, nato se už lesy hemží hordami Zelených. Ze dne na den se vše mění. Na barevném spektru ruské občanské války ale zůstává jedna věc. Ztrpčování života obyvatelů, vštěpování myšlenek pomocí násilné manipulace a brutalita vůči civilistům.

Na osudu tří služebníků múz – filmaře, divadelníka a malíře – film demonstruje trpký osud umělce, jehož život i tvorbu tragicky mrzačí jakýkoli autoritativní režim.

Alexandr Naumovič Mitta

Když už se konečně zdá, že Remasum bude moci realizovat své vysněné revoluční představení o Johance z Arku, ukazuje se, že za své přesvědčení nebude tentokrát pykat nebohá Francouzka, ale někdo úplně jiný.

Rolan Bykov byl vystřídán. Oleg Tabakov jako Remasum právě přijíždí do malebné vesničky Krapevnitsky čítaje Shakespearovy hry

Umění revolučním masám? Záleží

Jako nade všem ostatním, co vyšlo pod ochrannými křídly státního filmového studia MOSFILM, se i nad natáčením tohoto filmu vznášel mlhavý tmavorudý obláček cenzury. Státní hierarchie byla sice v době vzniku částečně ochromena Chruščovovými „reformními tendencemi“ ale do zarytých rutin udržování si moci se liberalizace systému nedostala. Během natáčení, jak bylo povětšinou zvykem, cenzoři moc nezasahovali. To ovšem neznamená, že by bedlivě nepozorovali a neposlouchali. Režisér byl na poslední chvíli nucen přejmenovat film z „Tragikomická dobrodružství revolučního umělce“ na Sviť, sviť má hvězdo. Podobnost s Donem Quijotem byla pro cenzory až moc do očí bijící.

Když už byla natočena polovina filmu, došlo k okupaci Československa a Mitta byl záhy ministrem filmu informován o tom, že film zkazil špatným obsazením.

Oleg Tabakov

Dá se polemizovat, jestli tato změna filmu uškodila, nebo jenom ještě pečlivěji ukryla skutečný námět filmu. Koneckonců promítání podnětů, pocitů a vzorců chování do objektů a postav nás obklopující je základem každého díla.

Utrpění ruského lidu během tzv. ruské občanské války nemusí být nevyhnutelně a přímočaře obsaženo ve dvou vyšinutých postavách Bělogvardějce a Zeleného. Stejně tak nelze na Remasuma nahlížet jako na archetypálního, zarputilého, militantního revolucionáře. Scénář, obsazení, kulisy a potažmo celý film se odvíjel na základě autocenzury. I přesto na svou dobu odvážně vykročil z šedi ruské kinematografie a vytáhl váše zmiňované tabuizované problémy současného Ruska na plátna biografů v celém Východním bloku.

Oleg Tabakov vnesl do snímku potřebnou křehkost vnímavé duše a film nabyl komediálnější ladění. Svůj názor přesto režisér dokázal vtipně zvěčnit ve scéně, kdy bílí důstojníci střílí do hlavního hrdiny, jehož jméno zní v originále Iskremas – abreviatura motta Umění revolučním masám.

Seminář ruských filmů

Vyčítat filmu okaté zásahy cenzorů lze jednoduše. Měli bychom mít ale na paměti, že tvořit v pošramocených poměrech autoritářských režimů vyžaduje odhodlání a víru. Obé režisér Alexandr Naumovič Mitta zajisté měl. Umělce, jehož tvorbu mrzačí autoritativní režim, bičuje trýzeň k ještě smělejším a významějším dílům.

Oleg Tabakov v roli divadelního režiséra Remasuma s Jelenou Proklovovou hrající tulačku Krysyu v závěrečné kostelní scéně

Ke stažení

České titulky před vnější korekcí

Sviť, sviť má hvězdo.srt

České titulky po vnější korekci

Sviť, sviť má hvězdo.srt

SVIť, SVIť MÁ HVĚZDO NA YOUTUBE

Autor: Jakub Kuthan

Jakub Kuthan je student oktávy LŠ. V redakci školního časopisu je od jejího vzniku, tři roky byl šéfredaktorem Jew's News, nyní se stáhl do ústraní. Zabývá se editorskými pracemi a příležitostním přispíváním.