Halina Šimková: Téměř všechny vraždy se dnes vyšetřují pomocí analýzy DNA

Rozhovor s Halinou Šimkovou

Mgr. Halina Šimková studovala genetiku člověka na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy a zároveň animaci na FAMU, kterou ale nedodělala. Od roku 1999 do roku 2016 působila v Kriminalistickém ústavu v Praze. V roce 2016 se zároveň stala držitelkou ceny Neuron za nejlepší populárně-vědecké video.

Rozhovor

Rozhovor je dostupný v audiovizuálním formátu. Podcast je dostupný v předplatitelské verzi.

Studovala jste genetiku člověka na PFUK a zároveň animaci na FAMU, proč jste si ale nakonec vybrala zrovna využití genetiky v kriminalistice?

Vždycky mě bavily věci, které jsou trochu akčnější, a kde rovnou mohu své schopnosti uplatnit. Nejsem typ vědce, který dlouho pečlivě něco studuje v laboratoři a věnuje se své práci pouze po vědecké stránce. Naopak mám ráda, když to, na čem pracuji, má jednoznačný výsledek nebo cíl, ke kterému to směřuje. Tím byla pro mě samozřejmě kriminalistika nesmírně atraktivní, protože v ní pracujete na reálných případech a když to svou práci odvedete dobře, rychle se dopátráte výsledku.

Kolem kriminalistiky se vznáší mnoho mýtů, jednak díky detektivním knihám nebo seriálům, či možná už jen proto, že pro spoustu lidí se vyšetřování případů jeví jako poměrně tajemná záležitost. Jaká je oproti tomu realita? Jak často se například potýkáte s úkladnými vraždami?

Vraždy jsou pro kriminalistickou laboratoř tohoto typu poměrně běžná věc. Téměř všechny vraždy se dnes vyšetřují pomocí analýzy DNA, takže je to typ činu, na kterém pracujeme několikrát do roka nebo dokonce občas i několikrát do měsíce.

Vlastně i samotná forenzní genetika se nasazuje většinou v těch velice závažných případech. Často v nich ale přináší zásadní informace o pachateli, čímž se celý případ může objasnit.

Takže ano, do značné míry se ta závažnost blíží tomu, co můžeme vidět například ve filmech. Na druhou stranu se velice liší proces vyšetřování, není zkrátka tak akční.

Stalo se vám někdy, že si někdo dal takový pozor, aby na místě činu nezanechal po sobě žádnou stopu, která by šla pomocí forenzní genetiky prověřit? Je to vůbec možné?

Možné to je. Například když daná osoba ten skutek plánuje, může si do určité míry pohlídat pomocí nějakých ochranných pomůcek jestli tam něco zanechá.

Na druhou stranu, i když si to takto plánuje, ne vždy se mu to zdaří, protože, když pácháte nějaký trestný čin, jste u toho většinou nervózní, takže se stává, že si třeba pachatel vezme s sebou rukavice, ale zároveň si jimi utře nos a pak své DNA tímto způsobem nechtěně nanese na místo činu.

Nicméně samozřejmě existují i případy, při kterých se posléze ukáže, že ten člověk tam byl, trestný čin spáchal, ale nic po sobě nezanechal.

Další věc je, že někteří lidé jsou poměrně dobří trousiči DNA, zatímco někteří špatní. Pokud je pachatel špatným trousičem DNA, je to pro něj dobrá situace, protože tak snadno stopu nezanechá.

Ve své přednášce jste zmiňovala, že se často setkáváte se vzorky, které mohou být poškozené nebo se například může jednat o smíšenou DNA několika různých osob. Jak moc mohou okolní faktory případ zbrzdit? Jak dlouho se vůbec DNA může na místě činu udržet?

Tohle všechno strašně závisí na podmínkách. Jsou například vzorky, které na místě zaschnou a zůstávají na místě, dokud je někdo neodstraní. Některé materiály mohou zůstávat v analyzovatelném stavu roky nebo třeba i desítky let.

Na druhou stranu, ne vždy jsou okolní podmínky vhodné. Například v místech, kde je teplo a vlhko, materiál velice rychle degraduje, protože ho rozkládají bakterie.

Vezměte si ale příklad hotelových pokojů. Tam se drží stopy DNA mnoha návštěvníků, takže když tam proběhne trestný čin, často je tam spoustu různých vzorků na ověření.

Na závěr bych se vás ještě chtěl zeptat na otázku týkající se genetiky samotné. V posledních letech nacházela uplatnění ve stále více a více oborech. Vím, že není možné hledět do budoucnosti, myslíte si ale, že genetika bude nadále nacházet využití v nových směrech?

Myslím si, že vývoj vědy zatím ukázal, že se vždy objevují nové směry, často i ohromně revoluční a ačkoli nyní opravdu nemůžeme odhadnout, jakým způsobem nebo jak rychle se bude genetika vyvíjet, jsem přesvědčena o tom, že mnoho věcí s genetikou spojených je zatím ještě neobjeveno.

Video

Foto: Velena Mazochová, zdroj: Žurnál Online – Upol