Svobodný duch společnosti přečkává těžké období: Výstava Charta Story

Svobodný duch společnosti přečkává těžké období

Proto jsem zavítal na výstavu Charta Story. Na výstavu o občanské iniciativě, jež od roku 1977 otevřeně vystupovala proti komunistickému režimu a požadovala práva, které stát občanům odepíral.

Výstava

Výstava Charta Story se nachází v Salmovském paláci v srdci pražských Hradčan, přímo naproti Hradu. Expozice byla připravena k 40. výročí vzniku Charty 77. Vytvořila ji Národní galerie ve spolupráci s Archivem Jana Patočky, Knihovnou Václava Havla a Libri Prohibiti.

Výstava má potřebnou logickou posloupnost, díky níž si člověk kromě nových faktických poznatků odnese i to, co se skrývá za jmény představitelů Charty 77. V první místnosti nás čeká salva informačních ploch, která však objasní veškerou tehdejší problematiku a okolnosti, za kterých iniciativa vznikla. Napumpovaní znalostmi míříme dál, do místnosti, která se věnuje podrobněji zvučnějším jménům Charty 77.

Návštěvu mi zpestřila společnost otce, který měl k těmto lidem patrně dost blízko a dokonce se i sám řadil mezi signatáře. Stávalo se, že mě vyrušoval, když jsem se pokoušel vstřebat množství nových informací z informačních panelů, a pobaveně mi vyprávěl, jak se s dotyčnou osobou znal a co spolu prožili. Místnost, kromě ploch posetými mraky informací o činnosti Charty, nabízí i náhled do toho, čím se  zabývali jednotliví lidé . V dalších místnostech ubývá počet informací, a naopak přibývá počet fotografií. Nejen, že člověk uvítá méně textu, ale má možnost pocítit atmosféru Charty 77. Na mnoha snímcích je zachycen kolektiv Charty v tom správném uměleckém činorodém živlu. Jednalo se o různé vernisáže a kulturní události, které režim neschvaloval, a tak se musely konat v undergroundovém prostředí.

Vystavené fotografie nevyobrazují pouze Chartu jako celek, výrazná část z nich se soustředí i na jednotlivé osoby. Ty jsou zachyceny v činnosti, která jim byla blízká, nebo v náladě, jež pro ně byla charakteristická.

Výstava končí poněkud pochmurně. Závěrečný prostor lemují útržky toho, jak probíhalo trestní stíhaní stoupenců Charty. Nejhlouběji v paměti mi utkvěla vězeňská fotografie Václava Havla, která uzavírá celou expozici.

(V galerijním obchůdku si můžete zakoupit katalog k výstavě a všechno si projít ještě jednou.)

Charta a společnost

Jediné, co mi na expozici scházelo, byla přítomnost dalších návštěvníků. Vylidněný Salmovský palác nepůsobil jako výstavní prostor, nýbrž jako něčí půda. Je pochopitelné, že sobotní podvečer není ideální čas k návštěvě galerie, ale z liduprázdné výstavní síně vyzařuje nezájem. Na tento nezájem o odkaz, který po sobě Charta 77 zanechala, narážím poměrně často. Obávám se, že lhostejnost a chlad, k tomu, co se dřív dělo, může ze společnosti vymýtit to málo, co po této iniciativě ještě zbylo.

(Pokud jste výstavu nenavštívili, rozhodně neváhejte. Lze ji navštívit až do 13. ledna příštího roku.)

INFO

VSTUPNÉ
Denně mimo pondělí 10.00–18.00.
Základní 120 Kč
Snížené 60Kč
Rodinné 200 Kč

ADRESA

Salmovský palác, Hradčanské náměstí 2, Praha 1

DOPRAVA

Tram 22 – Pražský hrad / Pohořelec