Třístý článek – Objednejte si obarvené příběhy Gimpla Bejmiše

Příhody dohazovače Gimpla: Originální jidiš komiks v novém kabátě

Profese dohazovače patřila neodmyslitelně k tradiční židovské společnosti ve štetlu. V moderním velkoměstě, jako je New York, se ale dohazovač mohl snadno stát spíše terčem žertů, jako představitel společenských pořádků, které zůstaly ve staré Evropě a nehodí se to Nového světa. A právě takový je i Gimpl – hrdina více než 100 let starého jidiš komiksu.

Když v roce 1912 na stránkách newyorského jidiš deníku Di varheyt vyšly pod názvem Gimpel Beynis – der shadkhen první kreslené příhody dohazovače Gimpla, byla to historická událost i když to tak na první pohled možná nemuselo vypadat. Poprvé se totiž v tisku objevil komiks psaný v jazyce jidiš. Jeho autorem byl originální židovský kreslíř, karikaturista a humorista Samuel Zagat.

Obraz Nového světa

Samuel (nebo též Šmuel) Zagat byl původně litevský Žid – „litvak“, jak se říkalo ve východní Evropě, který mluvil jako velká většina východoevropských Židů jazykem jidiš jako svou mateřštinou. Narodil se v roce 1890 a do Spojených států emigroval společně se svými rodiči ještě jako relativně malé dítě v roce 1893. Vyrůstal pak již v americkém prostředí a vstřebával do sebe všechno to, co Nový svět nabízel – na jedné straně téměř neomezenou svobodu a možnosti, na straně druhé tvrdý život imigranta a poznání, že v Americe nelétají pečení holubi do úst a každý úspěch je potřeba si poctivě vydřít. Jako syn imigrantů Zagat dobře poznal i ty nejnižší vrstvy společnosti, žebráky, podobní a pouliční obchodníky, pojišťováky, drobné podvodníčky a samozřejmě také dohazovače (což bylo často jedno a to samé v jedné osobě) – a všechny tyto barvité figury newyorského Lower East Side si našly cestu do Zagatova komiksu. Tam, kde jiné autoři psali povídky, romány nebo skládali básně, tam se Zagat chopil štětce nebo kreslícího pera.

Na stránkách tisku

Kulturní sféra židovského New Yorku byla plná různých novin, časopisů a podobných spotřebních tiskovin. Velká část z nich byla psána v jazyce jidiš, který se dlouho držel jako jazyk každodenní komunikace několika generací imigrantů a jejich potomků. Nemálo z židovských tiskovin počátku 20. století bylo zaměřeno vysloveně levicově a mezi takové deníky patřil i Di varhayt (Pravda). Šéfredaktor tohoto známého a oblíbeného listu si v roce 1912 všiml mimořádného talentu nadějného kreslíře Zagata a nabídl mu angažmá. Jeho prvním úkolem bylo v novinách vyhotovovat politické karikatury na nejrůznější témata. Jeho ostrovtipu neušel žádný domácí ani zahraniční politik a mezi čtenáři získával Zagan na oblibě. Plný talent mistra ironického pera se ale ukázal až tehdy, když mu bylo dovoleno vytvořit si vlastního hrdinu. Tím se stal právě dohazovač Gimpl.

Gimplovo zrození

Všechno začalo jako drobný kreslířský experiment 8. prosince 1912. Na stránkách Di varheyt se objevil první příběh roztomile roztržitého a notoricky neúspěšného a tím pádem i legračního pana dohazovače. Ohlasy byly dobré a tak se začaly dohazovačské příběhy objevovat pravidelně a brzy se staly jednou z nejoblíbenějších rubrik celého deníku. Komické příběhy dohazovače Gimpla, kterého v jeho archaickém zaměstnání potkává jedna katastrofa za druhou, byly pevnou součástí stránek Di varheyt až do roku 1919, kdy deník zanikl. Samuel Zagat pak přešel jako karikaturista do jiného jidiš deníku – slavného Forverts, kde setrval až do své smrti v roce 1964.

Nelehký život amerického dohazovače

Původní komiks s dohazovačem Gimplem vychází ze starších evropských vzorů a až na výjimky používá poněkud archaickou techniku, při které jsou dialogy v jednotlivých komiksových políčkách vypsány pod obrázkem, nikoli v typických komiksových bublinách – i když i ty se tu a tam najdou. Velká originalita tohoto jidiš komiksu ale není ve formě, nýbrž v obsahu. Význam Gimpla  Bejniše je v první řaděv tom, že je to vůbec první pravidelně vycházející jidiš komiks na světě, a pak také v unikátním zachycení dobové židovské společnosti, kterou samozřejmě Zagat důvěrně znal. Dohazovač Gimpl je ve svých příbězích často konfrontován s americkou  realitou, která se velmi odlišuje od reality  židovských štetlů v daleké Evropě,  odkud instituce dohazovače pochází. V Americe sečím dál tím častěji sňatky obešly bez předchozí domluvy a bez zprostředkování, někdy si dokonce – k hrůze dohazovačově – dívky své budoucí manžely hledaly úplně samy. A nebohý Gimpl tak v komiksu neustále naráží na nové a nové obtíže…  a čtenář se samozřejmě dobře baví.  A noviny hned vedle komiksu s panem dohazovačem otiskovaly inzertní rubriku na hledání vážných seznámení.

Z Bejniše Bejmiš

Kudy ale vedla cesta jidiš dohazovače ze stránek více než sto let starého deníku k nám? První osobou, která si za to může připsat zásluhy, je Američanka Jane Pepplerová, která na Gimpla náhodou narazila při svém výzkumu písní. V jedné písni byl zmíněn dohazovač Gimpl, který náramně lamentoval, jak mu novinové seznamky kazí kšefty. Paní Pepplerové to nedalo a jala se Gimpla dohledávat – a brzy narazila v zažloutlých listech deníku Di varheyt na poklad: původní díly prvního jidiš komiku. Za pomoci scanneru a náročného digitálního retušování připravila a následně publikovala v originální jidiš i ve vlastním anglickém překladu mnoho desítek dílů Zagatova komiksového hrdiny. Do českých luhů a hájů pak Gimpla přinesl překladatel z jazyka jidiš Petr Jan Vinš, který začal první přeložené díly publikovat nejprve na internetu a později i v internetovém časopise Lauderových škol – Jew’s News. A odtud už vede přímá cesta k současnému projektu.

Gimpl v barvách

Studenti Lauderových škol, kteří se s komiksem seznámili, se totiž rozhodli jít ještě dál a obléknout Gimpla do moderního barevného hávu. Gimpl Bejmiš, jak se v českém překladu dohazovač jmenuje (z Bejniše se stal Bejmiš jako drobná slovní hříčka a názvuk na böhmisch = český), začal pod jejich rukama dostávat barevnou podobu. V původních jidiš novinách byl komiks samozřejmě černobílý, ale šikovné ruce grafiků z řad studentstva propůjčili komiksu skrze barvy docela novou tvář. A od původního nápadu už byl jenom krok k projektu vydání knihy. Padesát epizod nešťastného a legračně nešikovného dohazovače Gimpla je nyní přeloženo, vybarveno a připraveno k vydání. Jediné, co je k tomu zapotřebí, je ještě trocha pomoci. Celý projekt je neziskový a studenti za účelem tisku publikace s českým překladem komiksu vyhlásili veřejnou sbírku pomocí webových stránek www.startovac.cz, více informací ale můžete nalézt na www.lauderky.cz/gimpl. Díky tomuto projektu máte jedinečnou příležitost objednat si příběhy pana dohazovače na papíře v barevné verzi a hlavně v českém překladu.

Pokud byste chtěli autory předem poznat, nic vám nebrání nasměrovat vaše otázky přímo na autory připravované komiksové knížky. Budeme připraveni znovu a znovu odpovídat na vaše dotazy 3.6. 2018 v rámci pražského Judafestu od 11h na Náměstí Míru.

 

Označeno , , , , ,