Vznik Velké Prahy

Žijete li, či jste někdy žili v Brně, víte, jaký den je pro druhé nejlidnatější české metropole nejdůležitější? Drobná nápověda. Je to den, kdy se z Brna stalo ze dne na den druhé největší město v zemi. Stále nevíte? 1.1. 1922. Tehdy vznikla Velká Praha spojením Karlína, Vinohrad, Smíchova, Žižkova a dalších okrajových městeček podél centra Prahy.

Z Vídně do Prahy

Představa společného města se společným vedením – magistátem existovala už za dob Rakouska-Uherska. Různé průtahy, nekonzistentnost v názorech, absence vůdčí osobnosti a oprávněné obavy z těžšího prosazování obecních zájmů na vysokém magistrátu nakonec spojení oddálilo až do roku 1922.

Spojení městských částí pod hlavičku Velké Prahy nemělo jen praktický a formální důvod. S nově vzniklým Československem stát potřeboval hlavní město evropského formátu. To zahrnovalo přemístění úřadů, sídel firem ze staré Vídně do nové Prahy. Praha (coby pouze Staré město, Malá Strana a kus Hradčan) by nával přicházejících institucí kapacitně nezvládala.

Do té doby měly nově připojené městské části samostatný statut, byly většinou dost významné, Vinohrady si dokonce postavily vlastní vodárnu. Byly to výstavné obce, často s počtem obyvatel až 50 tisíc. Ztráta obecních privilegií pro ně byla dost zásadní

Oldřich Tůma,  Akademie věd

Dalším důvodem spojení města byla společná infrastruktura. Čím dál častěji se začalo stávat, že odlišné vedení měst ve svých nařízeních nerespektovali městskou část druhou a vystupovali tím proti sobě. Komické situace vznikaly ve chvílích, kdy se města rozrostla natolik, že hranice byly viditelné leda tak v katastrech. V reálu se ale města spojila a předěl tvořila uliční křivka. Vinohrady si například postavily vlastní vodárenskou věž. Tu ale ze začátku nemohli používat obyvatelé Žižkova, protože neexistovala vůle tyto čtvrti na vinohradskou vodárenskou věž napojit.

Až potřeba napojit jednotlivé městské části na plyn a elektřinu donutila radnice jednotlivých měst urychlit jednání o vytvoření Velké Prahy.

Libeňský plynojem z roku 1932

Kouzlo starého číslování

Do Velké Prahy tak přibylo dalších 11 čtvrtí. Na konci 20. let v Praze žilo přes 900 tisíc obyvatel. Během několika let se vybudovala dopravní infrastruktura, tramvajové síťě a systémy plynovodů a vodovodů. Velká Praha se skládala z částí:

Praha I – Staré Město
Praha II – Nové Město
Praha III – Malá Strana
Praha IV – Hradčany
Praha V – Josefov
Praha VI – Vyšehrad
Praha VII – Holešovice, Bubny
Praha VIII – Libeň

Praha IX – Prosek, Hloubětín, Vysočany
Praha X – Karlín
Praha XI – Hrdlořezy, Malešice, Žižkov
Praha XII – Královské Vinohrady
Praha XIII – Vršovice
Praha XIV – Michle, Nusle, Krč
Praha XV – Braník, Hodkovičky, Podolí
Praha XVI – Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice, Smíchov
Praha XVII – Košíře, Motol, Jinonice
Praha XVIII – Břevnov, Střešovice, Dolní Liboc
Praha XIX – Bubeneč, Dejvice, Sedlec, Veleslavín, Vokovice.

(zdroj: wikipedie.org)

Autor: Jakub Kuthan

Jakub Kuthan je student oktávy LŠ. V redakci školního časopisu je od jejího vzniku, tři roky byl šéfredaktorem Jew's News, nyní se stáhl do ústraní. Zabývá se editorskými pracemi a příležitostním přispíváním.