Crimes of Grindelwald: Nacismus ve světě Harryho Pottera

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjv1s3Vn-HeAhUhMewKHV4dD0cQjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fwww.nbcnews.com%2Fthink%2Fopinion%2Fharry-potter-franchise-s-new-fantastic-beasts-sequel-should-not-ncna937561&psig=AOvVaw2rLKmLtg2D9qDD4TUrYLd4&ust=1542744061152442
Minulý týden přišlo do kin nejnovější rozšíření světa Harryho Pottera, snímek Crimes of Grindelwald. Ten jednak rozhodně potěší každého fanouška série, jak filmové, tak knižní, je ale zároveň fantasy alegorií vzestupu fašistické ideologie.

Dospívání ságy

Mnoho z nás si pamatuje příběhy Harryho Pottera a nejvíce z nás pak pravděpodobně ještě z dob svého dětství. Toto je něco, co film chápe, a uvědomuje si, že nyní musí obstát před obecenstvem, které je na jednu stranu náruživé, co se kouzelnického světa týče, zároveň ale už jeho velká část vyrostla, tudíž by je tak jednoduše nezabavila pohádka o dobrodružství tří studentů čar a kouzel jako kdysi.

Toto je zohledněno v první řadě trochu temnějším příběhem, do kterého se vydáváme, navíc ale i dospělostí postav a témat s nimi spojených. Místo problémů dětí, potažmo teenagerů, teď film řeší problémy dospělých, přestože v kontextu kouzelnického světa; daleko častěji se dostáváme na ministerstva a do kanceláří, než do učeben a na koleje. A i když nám pak na pár momentů film dovolí návrat do Bradavic, školy čar a kouzel, všechno je menší, než si pamatujeme, a stejně jako nám, i postavám to slouží spíše jako retrospektiva.

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwirgZywq-HeAhUB2KQKHfFAAA8Qjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fwww.popsugar.com%2Fentertainment%2FHarry-Potter-Cameos-Easter-Eggs-Crimes-Grindelwald-45497420&psig=AOvVaw32WYuMzJeo_98CDBlHi15H&ust=1542747174307312
Scéna z filmu, v níž se vracíme do Bradavic

Dále si však bere – a musím říct, že poměrně úspěšně – film na paškál téma fašistické ideologie, které vykresluje v kontextu světa kouzelníků. Svému starému publiku tak nabízí nový zajímavý náhled a mladším a relativně novým divákům fantasy překlad úseku lidské historie. Toto je sice už patrné z ukázek; já sám již před zhlédnutím předpokládal, že na toto téma napíšu článek. Když jsem ale odcházel z kina, uvědomil jsem si, že paralel nacismu, které se ve filmu nachází, přestože mnohdy v podobě malinkých náznaků, je mnohem víc, než jsem původně mohl očekávat.

Fašismus v kouzelnických kruzích

Hlavní zápornou postavou filmu je Gellert Grindelwald, černokněžník a  zároveň člověk, který vznáší myšlenku nerovnosti kouzelníků a „mudlů“, tedy nekouzelníků. Stejně tak jako mnozí další z jeho světa kritizuje současný stav, který je podle nich nespravedlivý, protože kouzelníci nemohou být, jakožto dle jejich uvážení vyšší bytosti, svobodní, protože se musí schovávat. Vidíme zde tak rozhořčení, nad momentálním stavem věcí, který má údajně neprávem utlačovat některou skupinu.

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwj_h9rtq-HeAhWQyqQKHXWPCeYQjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fwww.nme.com%2Ffeatures%2Fhow-fantastic-beasts-the-crimes-of-grindelwald-became-the-most-controversial-potter-movie-yet-2403963&psig=AOvVaw32WYuMzJeo_98CDBlHi15H&ust=1542747174307312
Grindelwald se svými stoupenci v pozadí

Zde už je očividná a poměrně přesná paralela s Hitlerem, který protestoval pro změnu proti Versailleské Smlouvě, která opravdu Němce do jisté míry utlačovala. Dále jeho slova však obnášela již problematické myšlenky popisující nadřazenost Němců oprotiostatním národům, stejně tak, jak to začala vnímat již o pár let dřív většinová společnost v Itálii. Stejným způsobem zde Grindelwald mluví o nadřazenosti kouzelníků a jejich právu ovládnout svět a dosáhnout patřičné velkoleposti.

Samotné téma odlišnosti kouzelníků a mudlů však v tomto světě není nové; řeší se již v příbězích Harryho Pottera a zde je ještě více posíleno náhledem do různých světových společenství, kterými silně rezonuje. Již na začátku filmu se z úst jedné z postav dozvídáme, že Ministerstvo Čar a Kouzel, oficiální vedení kouzelnického světa, není moc spokojené, když se ožení kouzelník s mudlou, což je přímá narážka na smíšená manželství v Německu a perzekuce, které se s tím pojily. Krom toho za film mnohokrát slyšíme slovo „čistokrevný“, především pak z úst pomocníků Grindelwalda, což je možná ještě větší narážkou na historickou předlohu tohoto tématu.

Snímek zachází až tak daleko, že zanechává i vizuální stopy, jako například zde, kde si jedna z postav prohlíží rodokmen, který se zpracováním nápadně podobá tabulkám, které nacističtí úředníci používali k výpočtům toho, kdo je příliš Židem, než aby mohl v Německu být. Zde tmavá část obličeje pro změnu znamená mudlovskou, „nečistou“ část, a bílá tu kouzelnickou, podle některých vznešenou.

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwj9upaDp-HeAhUR-qQKHd84BXgQjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fcommons.wikimedia.org%2Fwiki%2FFile%3ANuremberg_laws_Racial_Chart.jpg&psig=AOvVaw1Od9n4yJ_2G6KjQbd92LOt&ust=1542745654391382
Tabulky úředníků Třetí Říše, které byly ustanoveny na základě Norimberských zákonů
Zdroj: trailer
Rodokmen z filmu, který svým vzhledem a významem pravděpodobně imituje nacistické tabulky

Charisma „Vůdce“

Když teď tedy víme, že kromě Grindelwalda rezonuje již samotné téma nadřazenosti (nebo už jen podtržení odlišnosti, jemuž je ve filmu o kouzelnících těžké se vyhnout) celým kouzelnickým společenstvím, pojďme si trochu rozebrat jeho samotného jako paralelu Adolfa Hitlera.

Je otázka, zda to je samotným hereckým výkonem Johnnyho Deppa či postprodukcí, ale tento krapet zvláštní muž s charismatickým knírkem, má, stejně jako jeho historická předloha, kolem sebe ohromnou auru autority a jistoty ve svá slova, což otvírá další dveře pochopení toho, co nanacismu bylo tak mocného, ale zároveň děsivého.

Zdroje: 
1) https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&ved=2ahUKEwiIiJrjquHeAhXHy6QKHd0OAKgQjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fpeople.bfmtv.com%2Fcinema%2Fjohnny-depp-confirme-qu-il-sera-dans-les-animaux-fantastiques-3-1542260.html&psig=AOvVaw2y4Zi9F85H1YKAQr82x79a&ust=15427463628846742) https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjhm5rRqOHeAhXJsqQKHcjbB20Qjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fwww.historyonthenet.com%2Fadolph-hitler&psig=AOvVaw3bLkB4SMUt2prnYpQ8FIdt&ust=1542746451508623
Nalevo Grindelwald (hraje Johnny Depp), napravo Adolf Hitler

Stejně jako v realitě, jakýkoli způsob odporu ho paradoxně akorát posílí; boj proti němu mu vhání do náruče další stoupence a zvedá jeho popularitu. Podobná věc se stala i s Hitlerem – co začalo jako nepopulární názor menší skupiny, jejíž demonstrace byly rozháněny, to se postupně rozrostlo v totalitní režim.

Poslední věcí pak je, že ve filmu Grindelwald zaujímá rétoriku nejmenšího odporu; svým společníkům s klidem říká, že jsou mudlové podřadní a bez hodnoty, avšak při finálním proslovu jen řekne, že mají zkrátka jinou hodnotu, než kouzelníci. Tvoří tak iluzi toho, že ve skutečnosti nechová k mudlům žádnou nenávist, přestože jeho reálným cílem je jejich genocida.

Moc fašistických ideologií

Tímto se dostáváme k jednomu z nejdůležitějších poselství, která film nese. Vidíme zde totiž, že moc fašismu nespočívá v nenávisti, ale v iluzi unifikace – zatímco komunismus poměrně jasně rozděluje společnost na chudé v právu a bohaté, kteří jsou nepřátelé, fašismus dokáže ve finále nabídnout téměř každému něco, minimálně tedy v rámci daného státu a vyzdvihované skupiny. Fašismus, jakožto socialismus, který bere v potaz faktor národnosti, se snaží vyhovět všem, kromě skupin, které chce utlačovat, z čehož pramení jeho neskutečná moc, jak ostatně vidíme i ve filmu, kdy se postavy, od nichž bychom to rozhodně nečekali, přidávají ke Grindewaldovi s pocitem, že jim s jejich reálnými strastmi jeho ideologie nějak pomůže – a to i lidé, kteří to s mudly rozhodně nemyslí zle.

Ve filmu dále rovněž vidíme, že fašismus pracuje se strachem z něčeho, co by jednou mohlo nastat; jednota společnosti je zde odůvodněna snahou předejít Druhé Světové Válce, kterou mají mudlové podle Grindelwalda způsobit. Ještě mocnější je tento motiv, když zaslechneme, jak jedna z postav říká: „Hlavně ne další válku.“ Je paradoxní, že fašismus pro změnu vznikl z obavy z komunismu, která po světě počínaje 20. léty panovala, ale ve finále se zasadil o hrůzy stejných rozměrů.

Co čekat dál?

Jelikož první film ze série krajně prozkoumává společnost po Velké Válce (neboli, jak se začalo říkat až později, První Světové Válce) a druhý je alegorií na vzestup fašistických ideologií, ještě přesněji na 30. léta v Německu, když vezmeme v potaz různé leitmotivy filmu, tuším, že od dalšího můžeme čekat buď alegorický příběh fašistické totality již v provozu a s tím spojené perzekuce, či přímo něco na způsob kouzelnické Druhé Světové Války.

Co to dál bude, na to si samozřejmě budeme muset počkat, než dorazí zprávy ze studia nebo přímo další ukázka. Rozhodně teď ale víme, že dál můžeme čekat podobné aluze na historii – a kdo ví, třeba se jednou dostaneme až ke Studené Válce.

Napsat komentář