Orson Scott Card – Hrobka písní

Dnes bych vám ráda sdělila svůj názor na soubor povídek jednoho z nejznámějších amerických spisovatelů. To, že jsem na tohoto autora náhodou narazila, mi sebralo část volného času na škole v přírodě. Ale lítost nad ztraceným časem není na místě, protože mě příběhy v mnoha ohledech uvedly v zamyšlení a pomohly mi si ledacos uvědomit.

Po věnování a obsahu přichází třístránkový úvod. Autor se zde zabývá tématem, v jehož duchu se snažil vyprávět všechny následující povídky. Svým specifickým způsobem komentuje nejmocnější zbraň vypravěče, a to strach. Ten dělí na tři typy – děs, úzkost a hrůza. Každý typ charakteristicky popisuje, a tak jsem si zde dovolila použít citaci ze zadní strany obalu výtisku:

„Děs je to napětí, čekání, co přijde, když víte, že je čeho se bát, ale zatím se vám nepodařilo identifikovat, co to je. Úzkost, která se dostaví, když si uvědomíte, že manželka měla být již před hodinou doma; když uslyšíte podivný zvuk z dětského pokoje; když zjistíte, že okno, které jste určitě zavřeli, je otevřené, záclony se vlní a vy jste doma sami.“ -Orson Scott Card

obohacení po úvodu

Po otočení stránky je už vidět název prvního vyprávění. Obecně, název každé povídky je velmi jasný, jako by stroze shrnoval celý děj bez jakéhokoliv schovávání se za nějaká klišé. Občas je příběh i celkem nesmyslný, což budí můj zájem o to, jak bude v pokračování vysvětlený podivný název. Ale zpět k věci.

Soubor obsahuje jedenáct originálních příběhů. Každý je jinak dlouhý a má i jinou hloubku, co se týče vzkazu a významu obsaženém v textu. Povídka po povídce poukazuje na různá témata, většinou na problémy hlavní postavy. Každé téma vychází z nějaké události v životě autora či někoho jiného. Jak tento sám řekl, spisovatel vidí náměty všude kolem sebe a učí se je rozeznávat.

Dalo by se říct, že každá povídka v sobě nese nějaké ponaučení, ať už osobně pro autora nebo pro čtenáře, který si vzkaz může převést do své situace. V průběhu čtení mě i několikrát napadlo, že je to způsob, kterým se vypravěč smiřuje se svým problémem.

žánrové zaměření

Obsah je celkem různorodý a obecně se dá zařadit od sci-fi přes horor až k psychologické povídce. Pro náměty příběhů vymýšlí vypravěč vhodná prostředí, na kterých může své nápady snadno předvést. Je v podstatě na čtenáři, jak se k tomu postaví, ale ani jedna z povídek nekončí šťastně. Spíše se vždy jedná o jakési prozření hlavní postavy, které vzbuzuje děsivou stránku celého příběhu. Vše se tedy staví na kruté upřímnosti celé situace.

ukázka

Úryvek z předposlední povídky s názvem: Vzpomínky mé hlavy

Kočka nekočka, krev stejně došla, takže teď píšu kuličkovým perem. Samozřejmě se nemohu přesvědčit, zda peru nedošla náplň. Vzpomínám si, že docházela, ale pamatuji si spoustu per, kterým mockrát docházela náplň, a nedokážu si vybavit, jak je to dávno, co docházela naposledy, a jestli jsem si naposledy kupoval nové pero předtím, nebo až potom.

Tento soubor povídek vřele doporučuji a přeji příjemné kulturní obohacení.

Napsat komentář