Drahoš lepší Zemana, neb proč vyhraje volby kandidát č.9

Když se člověk podívá na výsledky voleb před pěti lety v souvislosti s těmito letošními, může mu přejít mráz přes záda. Miloš Zeman, symbol korupce, rusofilství, populismu, dezinformace a xenofobie, získal v prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 pouze 24% hlasů. Ve druhém kole poté získal více než dvojnásobek, 54% hlasů.

Pokud by se množství hlasů v tomto volebním období vyvíjelo stejným způsbem, získal by Miloš Zeman letos ještě přesvědčivější vítěztví. Avšak většina bookmakerů, volebních průzkumů a předvolebních odhadů říká, že volby pravděpodobně vyhraje Zemanův protikandidát, bývalý prezident akademie věd, Jiří Drahoš. Proč tomu tak je, tím se zatím ale nikdo nějak zvlášť nezabýval.

2013 v 2018

Hlavní rozdíl mezi druhým kolem letošních voleb druhým kolem voleb v roce 2013 je favoritův protikandidát. Karel Schwarzenberg, protikandidát minulých voleb, byl pro příliš mnoho voličů zkrátka nepřijatelný. Pravicového kanditáta, zastupujícího ‘pražskou kavárnu’, která se snaží od ‘nepražáků’ distancovat co nejvíce, většina venkova volit nebude. Avšak kandidát z Moravy, dokonce z nejvýchodnějšího města v České republice, který je ale také vzdělaný a představuje protiváhu Miloši Zemanovi na tom může být o mnoho lépe. Schwarzenberga volila pouze pražská kavárna, ale Drahoše bude i venkov.

Odráží se to také v počtu nerozhodnutých voličů, kteří se ve druhém kole rozhodnou pro Drahoše. Většina voličů z Moravy, kteří volili v minulých volbách Zemana a nebyli jeho skalní podpůrci, ho volili protože jeho protikandidát byl pro většinu voličů z této oblasti, jak již řečeno, nepřijatelný. Drahoš je ale do určité míry Schwarzenbergovým opakem. Jako kandidát z Moravy ho mnoho Zemanovců z té oblasti považuje za přijatelného protikandidáta.

A proč ne?

Přílišná neangažovanost je to, co Drahošovi mnoho nerozhodnutých voličů vyčítá. Drahoš se snaží být tak moc uprostřed, ani nalevo ani napravo, ani liberální ani konzervativní, snažíce se žádného ze svých potencionálních voličů neodhradit, že tím mnoho voličů odhradil. Ale i přes to to vypadá, že to zatím Drahošovi vychází. Vypadá to, že neutrální prezident, který bude společnost spojovat, ne ji rozdělovat na levici a pravici, Prahu a neprahu, bohaté a chudé je přesně to co momentálně Česko potřebuje. ‘Silných’ osobností kteří si za svými názory stáli stůj co stůj si Česko(Slovensko) za posledních 29 let užilo dost. Jediný, kterého si tím může prezident ztratit jsou právě ti voliči, kterým tato neangažovanost vadí. A ztratit ty Drahoš dovolit může. Zvláště když ho většina z nich stejně bude volit, jelikož je druhá možnost zkrátka moc radikální.

Podpora z táboru ‘protizemanovců’

Důležitým faktorem je také podpora ostatních kandidátů. Způsob, kterým zejména Michal Horáček a Marek Hilšer, ale také Pavel Fischer a Mirek Topolánek podpořili Jiřího Drahoše je historicky nevídaný. Prezidenta může poněkud překvapit množství hlasů které se schromáždilo za kandidáty, kteří jeho politiku striktně odmítají. Kdyby byla situace čistě aritmetická, podle toho jací kandidáti koho podpořili, měl by závod o hrad úplně jasného vítěze. Jiří Drahoš by získal více než 60% hlasů. Situace takováto samozřejmě není – 60% hlasů Jiří Drahoš pravděpodobně nezíská, ale podpora valné většiny kandidátů mu bezpochyby pomůže.

Koncept menšího zla

Podpora Drahoše je také znát ve všeobecné náladě ve společnosti. I od Drahošových odpůrců, například většiny voličů Mirka Topolánka, se ozývá: ‘Já toho dědka nechci, ale pořád lepší než Milouš žejo’. A to se prezidentských volbách v roce 2013 od odpůrců Karla Schwarzenberga mimo Prahu neozývalo. Přesně tento, na první pohled možná neznatelný, rozdíl může rozhodnout letošní volby. Podle posledních předvolebních průzkumů totiž opravdu půjde o každý hlas.