Jak mi ukradli článek

Když triggernete nácky

Minulý týden se udála prapodivná věc. Internetový portál s příznačným jménem „pravý prostor“ totiž bez vědomí autora převzal jeden z našich článků o komunistech. Nejspíše byli tak rozlícení z paní Semelové, že ani nezpozorovali, že kradou článek z židovských novin.

Předehra

Na stránkách pravého prostoru byl zveřejněn článek „překlady cizích názvu: kupředu zpátky ni krok“ přesně 17. ledna. O existenci duplicitního článku jsem se dozvěděl až týden poté. Pikantní na celé záležitosti bylo ještě to, že jsem na tento článek přišel při googlení sama sebe (tedy při činnosti, kterou každý z nás alespoň jednou vyzkoušel, ale zklamáni žalostnými výsledky a zděšeni vlastní nedůležitostí jsme to nikdy nikomu nepřiznali). Moje googlení ale mělo opodstatnění.  Abych ospravedlnit svoje googlení, psal jsem totiž jménem redakce hrstce lidí s žádostí o rozhovor a zajímalo mě, co si o nás mohou vyhledat online. Moje googlení mělo i smysl. Mé zděšení, když jsem spatřil jeden ze svých článků na pochybném webu pravyprostor.cz, bylo oprávněné. Notabene ve chvíli, kdy byl článek regulérně publikován pod mým jménem.

První naděje – peníze

První relevantní diskuze nad řešením tohoto problému se odehrávala v chatu redakce. Přesněji v pozdních hodinách večerních. Od počátečních úvah, že můžeme PP zažalovat a vytáhnout z nich spoustu peněz, jsme prozřeli a pochopili krutou realitu. Žádné peníze z nich nedostaneme i kdybychom to hnali k soudu. Po odhalení této skutečnosti se diskuze nad řešením tohoto problému účastnila jen hrstka redaktorů.

Druhá naděje – Vinš a Janda

Představa nulové peněžní výnosnosti plynoucí z ukradeného článku byla tak nereálná, že jsme s prosíkem vyhledali odbornou pomoc. V tomto případě nám postačil Petr Jan Vinš (mimochodem také člen redakce), který už má s krádeží článků zkušenosti. Jeho článek o zbraních byl taktéž ukraden a pod jeho jménem vystavěn na stránkách protiproudu. Petr Vinš do redakce poslal dopis a zavolal jim. Článek posléze s omluvou stáhli. O celé záležitosti informoval na Facebooku Jakub Janda, který trefně poukázal, že „výmluvy Václava Klause mladšího, že mu Protiproud texty přebírá a on s tím nemůže nic udělat, zůstávají jen alibistickými výmluvami.“ V diskuzi pod příspěvkem se vyjádřil i Martin Konvička.

Pokusy o rozdmýchání pozornosti

Protože nám Vinš potvrdil, že vidina peněz není v dohlednu, odhodlali jsme se k rozšíření tohoto příběhu napříč facebookem. Jak někdo v komentářích trefně naznačil: „Kněz se zastává studenta židovské školy okolo článku o komunistech, který mu ukradli náckové. LOL“. Roztáhli jsme sítě a podařilo se nám proniknout až do redakce MediaHubu, která slíbila, že o tomto případu napíše krátkou reportáž. Poté přišel okamžik, kdy jsme začali dávat společně dohromady text emailu, který jsme chtěli poslat do PP. Po sepsání několika ultimát a nespočetného množství urážek jsme vyslali tento výsledný text:

výsledný text emailu

Doufaje že nám redakce PP pošle peprnou odpověď a my ji budeme moci použít v reportáži pro MediaHub jsme obdrželi v 6 hodin ráno zprávu s následujícím obsahem.

Závěrem

Článek byl sice odstraněn ale i přes intelektuálně vyčerpávající odůvodnění ukradení článku jsme si pořídili fotografické záznamy článku. Pokud tedy máte zájem nebo jste nestihli článek zhlédnout, níže můžete tak učinit.

Screenshoty