Jazz v rukou hipsterů

Bebop

Mnozí z vás slyšeli o jazzu. Většina z vás si nejspíš představí romantickou hudbu k tanci, klidně hrající piano a nenásilná saxofonová sóla. Co se ale stane když skupinka hipsterů usoudí, že hlavní podstatou hudby není líbivě znějící melodie ale především rytmus a tempo? Vznikne Bebop.

Co je bebop?

  • nejvyvinutější forma jazzu (dále už jen hard bebop), hudební žánr, ze kterého vycházely ostatní žánry v 60. letech
  • Minton’s Playhouse v Harlemu (západní New York) –  jazzový klub, kde mohli hudebníci improvizovat. Nebyli nikterak omezeni publikem. Publikum zpravidla neočekávalo výstup hudebníků, kteří hráli uhlazené (swingové) taneční populární písně. Přelomové tedy bylo to, že publikum nepřicházelo tančit ale poslouchat.
  • odlišnost od swingu (ignorování 4/4, rychlé tempo, složité melodie zakládající se na překvapivě zjednodušeném rytmu)
  • Větší důraz je kladen na tempo, rytmus a časté improvizace než na výslednou melodii (většina písní se vůbec nezapisovalo do not. Existoval pouze zjednodušený notový zápis začátku a konce skladby, tělo skladby záviselo na interpretovi)

Hudba ovlivněná barvou

Charles Mingus

„Angry Man of Jazz“

Charles Mingus byl známý pro svůj kontrastní způsob vedení života. Buďto měl totiž extrémně tvořivá období nebo jen dlouhá období nekomponovaní. Byl velmi často náchylný k depresím (pozn. red. znalci bebopu by i mohli tvrdit, že se jeho deprese promítala do hudby). Jeho výbušná a živelná povaha ho proslavila nejen v jeho osobním životě a hudbě ale i jako významného bojovníka proti rasismu. Sám neměl v lásce tzv. škatulkování muziky – tedy roztřiďování do žánrů. To se dá odpozorovat i z jeho vize „kolektivní improvizace“. Často pozoroval uvolněnost hudebníků ve svém orchestru. Podle závěrů, které z pozorování jeho hudebníků v orchestru vyvodil, lépe vybíral na jednotlivé kompozice hudebníky jak podle jejich schopností tak osobnosti. Snažil se tak vyzdvihnou schopnosti každého z členů orchestru tak, aby podali nejlepší výkon. Proto bylo na denním pořádku, že si Charles Mingus doslova vybíral ty, kteří budou hrát v určité části jeho kompozice.

Níže si můžete poslechnout alespoň kousek alba Charles Mingus in Bohemia.

Charlie Parker

Charlie Parker se poprvé začal věnovat hudbě v 10 letech, kdy potkal jednoho mladého trombonistu, který ho zasvětil do základů hraní na dechové nástroje. Svoji tvorbou se vždy snažil vyčlenit nad ostatní. Proto se usadil ve společnosti hudebníků bebopu, kteří se shlukovali do jazzových klubů na krajích města, kde pořádali svoje vlastní improvizující jammové koncerty. Po sléze Parkerovi začalo připadat, že způsob jeho sólových změn v improvizaci se stává stereotypním a předvídavým, tak se snažil vymyslet něco novějšího, spontánnějšího. Věřil, že existuje cesta, jak by se z kruhů předvídavé improvizace vymanil. Sám sebe vnímal jako průkopníka, čemuž nasvědčuje především jeho snaha o vmíšení se do subkultury hipsterů. Vnímal, že jeho tvorba udává směr vývoji hudby. Při pokusech o objevení nových pramenů inspirace se stal Charlie Parker závislým na heroinu, což vedle k jeho předčasné smrti. Věřil, že drogy jsou jako klíč, který otevírá dveře v mysli do nových prostorů. Dveře, které smrtelník v životě málokdy otevře.

Prozkoumejte obaly

Nejste příznivcem bebopu nebo jazzu obecně? Irituje vás pokaždé moment, kdy přijdete do společnosti, kde někdo pustí jazz? Nesuďte hudbu podle obalu..

Poslechněte si další jazz od jiných autorů

Dizzy GillespieThelonious Monk, Kenny Clark, Miles Davis, Art Blakey, Joe Henderson, John Coltrane