Kam se poděla satira?

Dnes můžeme mít pocit, že díky svobodě slova a pluralitě názorů by měla média vzkvétat, jak nejvíce to jde, a stejně tak dobře by na tom měla být satira. A ačkoli tomu tak do jisté míry opravdu je, dochází k jejímu částečnému úpadku.

Satira dnes

Satira byla odjakživa literárním žánrem, který pomocí parodie, humoru, či poukazování na holou absurditu věci kritizuje politickou situaci, či celkově společenská témata. Vznikla již v Římě, nicméně podařilo se jí zůstat při životě až do postmoderní doby. A zde právě, dle mého názoru, narazila na několik zásadních problémů.

Na první pohled se může zdát, že humorného pojetí světa dnes vzniká přehršel, což je do jisté míry pravda (pro příklad si můžeme zmínit seriál Kancelář Blaník, či komiks Zelený Raul). Avšak zároveň ztrácí jednu z funkcí, kterou doplňovala mediální sféru ještě donedávna.

Vtipně a narovinu

Dnes stále používáme satiru jako humorné vyjádření kritiky vůči státnímu zřízení, či konkrétní osobnosti, chybí nám však jedna věc. Satira se již nevyužívá pro otevřený hovor o věcech, které jsou jinak tabu, či přímo zamlčovány. Jinými slovy, pomalu, ale jistě ztrácíme říkat si věci narovinu – a to nejen v médiích, ale nyní už i právě v satiře.

Ze seriálu Kancelář Blaník

Může za to, dle mého názoru, hned několik věcí. Jednak dnes, jak víme, panuje problém s tzv. politickou korektností, která, přes všechny své klady, pasivně proměňuje naši řeč a vede nás ke všeobecné ostrakizaci témat, která jdou považovat za příliš ofenzivní. Dále všechna média ovlivňuje faktor všeobecného předpokladu, že mají své informace ověřené ze dvou a více zdrojů, což jim částečně může svazovat ruce, když se snaží hovořit o věcech přímo. A v poslední řadě jde pak o samotné jádro tohoto žánru, jímž je humor.

Humor – konečná zhouba satiry?

Otázkou, kterou je dle mého názoru potřeba si pokládat, je, pokud v dnešní době neupřednostňujeme spíše komickou část nad sdělením. Humor byl, je a nejspíš i ještě dlouho bude nedílnou částí satirické tvorby, avšak stejně tak důležitým dílem je i informační hodnota.

V dnešní době se mnohdy setkáváme daleko častěji spíše s humorným zpracováním, či přímo parodií reality – film Prezident Blaník, který je (přes svou náramnou vtipnost) tak trochu spíše směsicí vtipů o politicích, než kritikou, je tomu přímým důkazem. V dnešní satiře zkrátka převládá humor oproti sdělení, což má za následek absenci přímého předávání informací bez ostychu.

‘Psát svobodněji’

Jak jsem již zmiňoval, kritické hlasy dnes můžeme slyšet ze všech stran, dokonce i ty humorné. Satira je dnes stále velice populární, jenže ztrácí na významu a stává se z ní spíše vtipné zpracování seriózních témat, často i bez názoru a hlubší myšlenky. A právě proto je třeba se ptát, pokud satira nebyla tím, co dříve umožňovalo novinářům psát svobodněji a hlavně upřímně.