Taboo: Pod hladinou Londýna 19. století

V dnešnídobě, kdy jsou seriály vnímány spíše jako konzumní médium, je velice těžké si vybrat ten kvalitní, který vás do sebe opravdu vtáhne. Toto se pokusily napravit společnosti jako Netflix nebo HBO, avšak, jak mnozí z nás vědí, zkrátka ne vždy se zadaří. Nicméně seriál Taboo od společnosti FX tímto případem rozhodně není a doporučit ho můžu.

Recenze seriálu

Seriál nás berena cestu příběhem jednoho Brita, muže jménem James Keziah Delaney, který se po dlouhé době, kdy byl pokládán za mrtvého, vrací do Londýna po smrti svého otce, po němž dědí veškerý zbývající majetek, včetně malého kusu pobřeží v Americe. Toto však není zcela zadarmo, protože si na území brousí již delší dobu Východoindická Společnost. Do toho však tvůrci seriálu přimíchali temnotu v podobě mystických schopností, které si Delaney s sebou přivezl z Afriky.

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwj88JOH_dPeAhVJ3KQKHZr7Db0Qjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fobserver.com%2F2017%2F03%2Ffx-tom-hardy-taboo-finale-episode-8-recap-review%2F&psig=AOvVaw28oC3HNxwlVBdccayzV75z&ust=1542288092524575
James Keziah Delaney (hraje Tom Hardy)

Děj nás tak vede do honosných londýnských sídel a kanceláří, márnic a chemických laboratoří, ale i zapadlých uliček města, ve kterých se ukrývá kdejaký hrdlořez. Navíc zde probíhá konflikt ve stylu agentských filmů odehrávajících se v období Studené války, až na to, že zde v 19. století – jednotlivé strany, tedy Delaney, Britská Východoindická Společnost, Američané a dokonce i britský král, zde svádí nepřetržitý boj o výměně figur a plánování dalších tahů. Kdo tedy má kůži na něco temnějšího a naturalističtějšího, ten si určitě může tento krátký seriál připsat na seznam.

V hlavách mnoha lidí se však nyní už oprávněně může probouzet skepse; mystické schopnosti, to zní jako docela fantazií okořeněná historie. Jak to tedy proběhlo ve skutečnosti? Reálný příběh nese o trochu méně rituálů, o něco méně amerických agentů a hlavně o dost méně Jamese Keziah Delaneyho. A ačkoli si seriál vymýšlí v mnoha dalších rovinách – ku prospěchu příběhu – může diváka silně obohatit, co se kontextu týče.

Britsko-americká válka

Tato válka probíhala částečně současně s Napoleonskými válkami a zároveň byla do jisté míry i jejím následkem. Británie, jakožto světová mocnost a absolutní vládce Atlantického oceánu, vytvořili blokádu kolem Francie, aby s ní nemohli Američané obchodovat. Zpočátku šlo o odříznutí Napoleona alespoň od tohoto zdroje zásob, ale nakonec to dopadlo napadením americké lodi, což ještě víc potrhalo vztahy mezi Američany a Brity, protože to Američané brali za porušení mezinárodních zákonů a ignorování americké neutrality v tomto sporu.

Reakce Spojených Států byla ve formě embarga na veškerý obchod s Francií nebo Brity a jak situace dále vřela a naskytovalo se stále víc záminek na potencionální konflikt, James Madison, tehdejší americký prezident, byl v roce 1812 dohnán k vyhlášení války Britům.

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwik_e67_tPeAhUtM-wKHVMWDkAQjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fwww.smithsonianmag.com%2Fhistory%2Fthe-10-things-you-didnt-know-about-the-war-of-1812-102320130%2F&psig=AOvVaw2R2vxwkKbbcxa-SvHWGtJI&ust=1542288475849964
Boj o New Orleans (leden 1815)

Následovalo pár let, během nichž Američané útočili na Británii, která samozřejmě na moři neměla problém se ubránit a věnovat tak většinu války pozornost spíš NapoleonoviEvropě. Samozřejmě došlo k několika významným soubojům, byl například vypleněn Washington a Amerika i Británie sváděly boj o různá území, například části Kanady.

Avšak jak se blížil rok 1815, obě strany konfliktu si začaly uvědomovat, že je válka spíše nekonečná a ani jedna zde stran nemá takovou převahu a příležitosti, aby v nějakém rozumném časovém horizontu mohla dosáhnout svého. Díky tomu dříve špatné vztahy postupně vychladly a na začátku roku 1812 byl vyhlášen mír.

Seriál Taboo se však odehrává ještě v roce 1814, kdy boje ještě zuří jak na severu Ameriky, tak uvnitř společnosti, která, jak už to tak bývá, má na situaci smíšené názory. Značnou část děje se tak i setkáváme s americkými agenty uvnitř britské společnosti, kteří jsou občas přátelé a občas ne. Pokud tehdy opravdu fungovala infiltrace Británie až na takové úrovni, je otázka, nicméně i přesto může tato ukázka v menším měřítku lépe otevřít dvířka představě celkového rámce událostí.

„Nemáte žádného boha a určitě žádnou zemi, Delaney. Co tedy máte?“ – doktor Dumbarton ze seriálu Taboo

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjli7Tag9TeAhXCAewKHQerBcYQjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Ftwitter.com%2FTabooFX%2Fstatus%2F830174645525557250&psig=AOvVaw08DArB3rz1Wpwfo5Jujc8D&ust=1542289887967473
Doktor Dumbarton (hraje Michael Kelly)

Kromě Američanů a Britů nám zde ale zbývá ještě jedna strana rozepře v seriálu, která je v něm vyobrazena pravděpodobně jako ta nejmocnější, a tou je již dříve zmiňovaná Východoindická Společnost.

Monopol Východoindické Společnosti

Východoindická společnost byla, již od jejího založení dávno v roce 1600, obchodní institucí, která formálně přežila v Británii až do druhé půlky 19. století. Ačkoli byl zprvu jejím cílem především obchod, postupně se z ní stala velmoc sama o sobě, disponující rozlehlými územími v Indii a dokonce vlastní armádou (ta byla, pro představu, v období událostí seriálu zhruba dvojnásobná v porovnání s tou britskou). Tudíž, přestože se jednalo o společnost spadající pod Británii, byla to v podstatě mocnost mezinárodního měřítka sama o sobě.

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwjW55HHg9TeAhUEM-wKHUjqDsUQjhx6BAgBEAM&url=https%3A%2F%2Fwww.taringa.net%2Fposts%2Ftv-peliculas-series%2F19839263%2FTaboo-mejor-que-Game-of-Thrones.html&psig=AOvVaw27JXW-n2broxSwnQ85UXxj&ust=1542289845482839
Zasedání Východoindické Společnosti ze seriálu Taboo

Tímto se dostáváme k monopolu, kterého prakticky na začátku 19. století Východoindická Společnost dosáhla. V tomto období byl jednou z nejdůležitějších surovin (a především pak během války mezi Británií a Spojenými Státy) střelný prach, potažmo prášek, který slouží k jeho výrobě, ledek. Taboo dokonce věnuje tomuto paradigmatu celou jednu podkapitolu, ve které je právě hlavním předmětem obchodní monopol této instituce nebo například její pole působnosti v Číně díky prodeji opia.

V seriálu je však podtržena ještě jedna zajímavá věc, a to skutečnost, že je Východoindická Společnost díky rozsahu své moci dokonce schopna v mnoha směrech oponovat monarchovi.

Zdroj: https://www.google.cz/url?sa=i&source=images&cd=&cad=rja&uact=8&ved=2ahUKEwi6g8Ttg9TeAhWD_aQKHbN8DloQjhx6BAgBEAM&url=http%3A%2F%2Ftaboo.wikia.com%2Fwiki%2FFile%3ATaboo-Still-S1E01-00-Sir-Stuart-Strange.jpg&psig=AOvVaw1DIHSnWnXrHMw96H9ai-qA&ust=1542289924907631
Sir Stuart Strange, hlava Východoindické Společnosti v seriálu (hraje Jonathan Pryce)

Zde je však třeba podtrhnout jeden důležitý fakt – většina postav z řad Východoindické Společnosti je čistě fiktivní, podlý sir Stuart Strange tedy tou dobou nebyl mužem v čele této mocnosti a celá atmosféra s ní spojena je dost možná jen výmyslem tvůrců seriálu. Neznamená to však, že seriál nezvládá ilustrovat rozsah moci, kterou tou dobou společnost mohla působit prakticky celosvětově.

Finální verdikt – kvalitní podklad či historická fraška?

Tuto otázku je, dle mého názoru, třeba si pokládat pokaždé, kdy sledujeme něco, co má údajně být založené na reálných událostech. Zároveň z toho ale podle mě nevyplývá, že by to mělo nějak nutně rozhodovat o kvalitě díla.

Taboo je čistě fiktivní příběh, který rozhodně zaujme, zabaví i obohatí myšlenkami. Má však navíc přidanou rovinu historického kontextu, která nám může otevřít dveře ke spoustě zajímavých témat, z nichž jsem některá pokryl již v tomto textu – krom těch se ale zabývá krajně i ilegálním trhem s otroky nebo Indiány. Je tedy třeba mít na paměti, že mnoho příběhů, které dnes sledujeme, nemusí být nutně 100% pravdivých, ale že mají spíš ilustrační funkci, která nám má rozšířit obzory.