MALÁ MATURITA: Pán Much

William Golding byl Anglický spisovatel, který je nejvíc známý pro své dílo – Pán Much.

O autorovi

Golding se narodil v Cornwallu ve vesnici jménem St. Columb Manor a od svých 7 let psal knihy. Později se přestěhoval s rodinou do Marlborough, kde navštěvoval tamní gymnázium. Poté co vystudoval gymnázium šel na Oxford kde studoval přírodní vědy a angličtinu a v roce 1939 se oženil s Ann Brookfieldovou (analytickou chemičkou) a začal učit angličtinu v Salsburry. Během druhé světové války sloužil v královským námořnictvu a pomohl potopit loď Bismarck a později se účastnil v invazi na Normandii. Po skončení války se vrátil k psaní knih a jeho první román byl Pán Much (vydaný v roce 1954)

Děj

Děj se odehrává kolem 2. světový války na neznámém tichomořským ostrově, na kterém havaruje skupina britských dětí, kterým je kolem 7 až 12 let. Kniha nám první představí Ralpha a Čuňase, který společně najdou lasturu, s kterou svolají všechny hochy, kteří uvízli na ostrově. Později se určí jedno pravidlo, který je docela důležitý po zbytek knížky – kdo drží lasturu má slovo. Stanoví se docela jednoduché úkoly – jako sběr jídla a vody, stavení domů a udržování ohně. To vydrží do té doby, dokud nevznikne nová „fakce“; lovci. Takže teďka na ostrově máme dvě fakce lovci a přeživší (v knížce není žádný přesný jméno), lovci (kterým velí Jack) se skládají z starší dětí a žádných mladších mezitím co přeživší (který velí Ralph) se skládají z většiny mladších a pár starších dětí. Tyto dvě skupiny po sobě půjdou, dokud lovci nezabijí většinu starších přeživších a všichni malý přejdou k lovcům. Ke konci knihy celý ostrov je vypálený, aby mohli ulovit Ralpha.

Téma

Hlavní téma knihy je o tom, co by se stalo, pokud by spousta nedospělých osob ztroskotala na izolovaným místě. Co by se asi s největší pravděpodobností stalo je, že by všichni děti šli za hranice necivilizanosti a začali by se chovat jako kanabilistický kmen a začali by dělat vlastní rituály. V knize budují totemy, kde přirážejí prasečí hlavy navrch, organizují kmenový tance kolem ohně a mučí lidi, aby se k nim přidaly.

Dalším tématem jsou lidský impulzy k civilizaci, sociální organizaci (život s pravidly), v míru a harmonii a směru k moci. Na dvouch skupinách je toto dokázané: lovci, kteří chtějí žít individuálně a přeživší, který chtějí žít v společenství.

Motivy

  1. Lastura – Symbol tamní demokracie. Kdokoliv něco chce říct musí mít lasturu
  2. Čuňasovi brýle – Pozdní symbol moci, přistroj čímž mohou zapalovat oheň

Vypravěč

Psáno Er formou. Vypravěč se staví do role nezaujatého pozorce, který všechno popisuje, komentuje, ale nic neudělá. To autorovi umožňuje větší odstup od příběhu a prožitků postav.

Čas a místo

Postup díla je Chronologický a celý příběh je rozdělen do 12 kapitol. Příběh se odehrává někde v tichém oceáně za dob druhé světové války. To může vyvodit z dvou částí; 1) letadlo na kterým letí celá třída je sestřeleno a 2) nad ostrovem je jednu noc vzdušná bitva.

Jazykové prostředky

Autor používá nespisovný výrazy (a voheň), personifikace (kmen pomalovaných divochů se zahihňal), metafora (smích vytryskl) a metonymie (skupina divochů-chlapců).