Malá maturita: Šibeniční písně

V rámci příprav na malou maturitu z češtiny přináším rozpracování sbírky básní Christiana Morgensterna, ve které se prolíná aspekt nonsensového umění s autorovým strachem z tuberkulózy, kterou trpěl, a následné smrti.

O autorovi a literárněhistorický kontext

Christian Morgenstern se narodil v Mnichově v roce 1871. Zajímal se o žurnalistiku a psaní, ale největšího uznání se dočkal až po smrti. Již od devadesátých let devatenáctého století byl nemocný a jezdil se léčit do sanatorií. Šibeniční písně napsal poté, co mu lékaři diagnostikovali tuberkulózu, což se odráží i v atmosféře celého textu, která je temná, ponurá, se stále se opakujícím motivem smrti a osamocení – zkrátka šibeniční. Tuberkulóza u autora propukla naplno v roce 1910, a i když podstoupil na tehdejší poměry kvalitní léčbu, nemoci za další čtyři roky podlehl a v nedožitých třiačtyřiceti zemřel. Název sbírky je také odvozen od jména Morgensternova oblíbence Françoise Villoina, jehož pseudonym bychom mohli z francouzštiny přeložit jako „šibeničník“. Morgenstern byl otevřenou inspirací pro pozdější dadaistické a surrealistické umělce a možná i pro básníka T. R. Fielda. V Čechách je tato kniha známá hlavně díky Josefu Hiršalovi, který básně z německého originálu přeložil.

Analýza textu a básně jako celek

Literární druh, ve kterém je sbírka napsaná, je lyrický, žánr je poezie. Ve sbírce se projevují autobiografické prvky. Přes patrný strach a tíseň vyplývající z diagnostikované nemoci je jedním z použitých prostředků i ironie. Básně jsou téměř surrealistické a všechny se svým obsahem vztahují k motivu šibenice a smrti. Motiv smrti se však v básních otevřeně nezmiňuje.

Jediná část knihy, která není napsaná verši, ale prózou, je předmluva ke sbírce. Jde o krátký příběh, kde osm králů vynalezne za nejasných okolností šibenici, na kterou se pak všech osm nechá pověsit od svého dvorního blázna. To otevírá celou sbírku a předestírá, že ze šibenice se na svět kouká z jiného pohledu – stejně tak jako autor sám vnímal svět skrze svou nemoc jinak.

Jako ukázku vybírám báseň NE!

NE!

Bouře vzdych?
Červa smích?
Víří
výři
na věžích?
Ne!
Je to jen od oprátky
vratký
konec, který vzlyká
jak když v cval
štvaná v dál
herka, kterou žáha pálí,
po nejbližší studni syká
(jež je možná ještě v dáli).

Christian Morgenstern

Literární jazyk

Básně jsou většinou založené na hře se slovy a mnohdy tyto hry zdánlivě nedávají smysl – jde o nonsensové umění, jehož založení je přisuzováno právě Morgensternovi. V některých případech, například v básni Veliké lalulá,jsou použitá pouze vymyšlená slova. Sbírka obsahuje básně, u kterých se na první pohled zdá, že jsou jen slovními hříčkami, avšak i texty, které jdou rázem mnohem hlouběji do lidské psychiky. Čtenář si tak nikdy není jistý, co v dalším okamžiku přijde, právě tak jako na šibenici.

Motivy a témata

Hlavní téma je autorova fantazie a úzkost s beznadějí. Básně jsou psané v rozdílných náladách a stavech. Čtenáři není nic vysvětleno a je na něm, co si z celkového textu odnese.

Motivy vytvářejí šibeniční atmosféru. V textech se často opakují motivy noci, tmy, větru, šibenice a pohřebního rubáše, místy i náboženství. Za povšimnutí stojí hlavní motiv básně Krkavec Rall, která je podobná Poeově Havranovi, byť je napsaná o mnoho let později.

V textech můžeme sledovat autorovo momentální rozpoložení a jeho prožitky související s nemocí. Z jeho uměleckých současníků trpěli tuberkulózou například i Egon Schiele a Franz Kafka, v jejichž dílech se tuberkulóza také projevuje.