Premiérka není schopna předčasné ejakulace

Abychom pochopili, jak se Velká Británie dostala od bouřlivých projevů Winstona Churchilla po předčasnou ejakulaci Theresy Mayové…

Když se řekne britská státnost, mnozí lidé si představí kolébku konstituční monarchie, stabilní demokratické zřízení nebo například slavný projev Winstona Churchilla ‚We shall fight on the beaches‘ – ikonický projev znázorňující ochotu britské vlády a britské veřejnosti nadále bojovat s nacistickou hrozbou. Jenž je mimochodem skvěle ztvárněný ve filmu ‚Darkest Hour‘, na který psal recenzi kolega Hugo Marx. Avšak včerejší výjev v dolní komoře britského parlamentu připomínal spíše interpelace v české poslanecké sněmovně. Ani ne tak počtem přítomných poslanců, ale spíše tím, jaké fráze padaly. Čtenář by si mohl vzpomenout na Andreje Babiše – podezřelého z dotačního podvodu ve výši 40 milionů Kč, jak svou ikonickou českoslovenštinou nazývá Miroslava Kalouska ‚zlodějem zlodějským‘. 

Včerejší diskuze v britském parlamentu se odehrávala poté, co premiérka Theresa May odvolala plánované hlasování o schválení dohody mezi Spojeným Královstvím a Evropskou unií. Dohoda byla výsledkem více než 2 let vyjednávání. Hlasování se mělo uskutečnit dnes, po pěti dnech debaty o dohodě. Ale už po třech dnech debaty však premiérka oznámila, že se hlasování neuskuteční. Rozhodnutí odůvodnila tím, že by v hlasování pravděpodobně prohrála. V tuto chvíli premiérka objíždí lídry některých evropských zemí. Je to poslední pokus o upravení dohody takovým způsobem, který by více vyhovoval opozičním poslancům. 

Kdybyste se podívala blíže, zjistila byste, že nejsem schopna předčasné ejakulace.

Theresa May

Kvůli zrušení hlasování byly během včerejšího odpoledne pokládány
premiérce poněkud palčivé otázky. Rupa Huq, poslankyně za Labour party,  prohlásila během interpelací, že situace, kterou May v souvislosti s vyjednáváním o Brexitu vytvořila, je politickým ekvivalentem předčasné ejakulace. Odpověď zněla: ‚Kdybyste se podívala blíže, zjistila byste, že nejsem schopna předčasné ejakulace.‘ Tato absurdní situace je kulminace 2 let vyjednávání o Brexitu a 8 let vlády konzervativců v Británii.

Zpátky do budoucnosti 

Abychom pochopili, jak se Británie dostala od bouřlivých projevů Winstona Churchilla po předčasnou ejakulaci, musíme se vrátit do čtyřicátých let, do období po druhé světové válce.

Ve Spojeném království, jež právě vyhrálo 2. světovou válku, byl, kvůli obrovské míře materiální destrukce, kterou způsobily pravidelné nálety Luftwaffe a později i útoky raket V1 a V2, obrovský potencionál k nejen obnově, ale i ke změně k lepšímu. Tomu, že se z potencionálních stavů stala realita pomohl fakt, že první poválečné volby v roce 1945 vyhrála Labour Party – sociálně demokratická strana, zastávající zlepšování životních podmínek nižších vrstev společnosti.

Znárodnění některých oblastí průmyslu, dopravy a zdravotnictví jsou bezesporu kontroverzní, a ne všem by muselo uspořádání vyhovovat. Ale tehdejší administrativě nejde odepřít, že následkem změn bylo zmenšení ekonomických a společenských rozdílů mezi všemi vrstvami obyvatelstva. To mělo za následek tolerantní, sounáležitou a jednotnou společnost.  

‚Strong and Stable‘

Nyní se však přesuňme o 70 let do budoucnosti. Je po pěti letech vlády Davida Camerona a blíží se volby. Reformy Clementa Attleeho jsou v Británii stále znatelné, i když jsou železice soukromé, doly a ocelárny převážně zavřené (ocel je z většiny dovážena z Číny) a většinu elektráren vlastní vláda francouzské republiky (respektive společnosti, ve kterých má francouzská vláda většinový podíl), tak sociální systém zůstává i nadále kvalitním. Bezplatná péče pro každého je v Británii stále přítomna a zajišťuje, že každý člověk obývající Spojené Království má nezpochybnitelný přístup ke kvalitní zdravotní péči bez ohledu na jeho finanční situaci.

Avšak pět let konzervativních opatření vlády je na obrazu Británie znát.

V zemi sílí radikální tendence. Extremistická strana UKIP (Strana pro nezávislost Spojeného Království) má v předvolebních preferencích okolo 15 %. Průzkumy také ukazují, že by měla Labouristická strana, vedená Edem Milibandem, místy získat i více hlasů než vládnoucí Konzervativci. Ve snaze přetáhnout od UKIP nějaké voliče, David Cameron mezi své předvolební sliby zařadil uspořádání nyní už slavného referenda o vystoupení z Evropské unie. Očekává se markantní výhra zastánců setrvání v Unii. David se přece snaží jen nahnat nějaké lehké politické body. A pak to přijde – 24. června 2016, 51,9 % ku 48,1 %.

A od té chvíle se stává jen kapitánem v neznámých vodách. Brexit means Brexit, znamená oslabení premiérky Theresy May v předčasných volbách v roce 2017, do kterých vstupovala s heslem ‘Strong and Stable’. Až jsme se nějak dopotáceli k té předčasné ejakulaci.